Jeho autor Martin Brůha, jenž studuje plzeňskou uměleckou fakultu, tak odkazuje na slavnou honičku, kdy StB pronásledovala trojici distributorů slavného prohlášení a při níž hrála důležitou roli právě poštovní schránka.

Ještě před tím, než se pětadvacetiletý muž pustil do práce, sháněl informace spjaté s touto událostí. Zaujalo ho, že 6. ledna 1977 vůz, který řídil Pavel Landovský a na jehož palubě se nacházeli Václav Havel a Ludvík Vaculík, se na krátkou chvíli dostal z dohledu Státní bezpečnosti. Právě díky tomu se Havlovi podařilo nacpat zhruba 40 dopisů do poštovní schránky. „Když jsme návrh v ateliéru konzultovali, docela logicky jsme přišli právě na tenhle předmět," řekl Brůha. Jednoduchý a důvtipný nápad nakonec mezi koncepcemi jeho spolužáků z ateliéru intermédií zvítězil.

Udělat pomník trvalo Brůhovi zhruba tři týdny. Střídavě tvořil na dvou místech v Praze, odkud pochází. Schránky tvoří dva materiály, a to plexisklo a kov. „Chtěl jsem tím vyjádřit dvě věci. Jednak transparentnost, po které chartisté volali, jednak nedostupnost, protože ne každý měl možnost se k dopisům ve své době dostat," popsal.

Pomník byl odhalen minulý týden v Gymnasijní ulici, ve které StB vozidlo nakonec dopadla. Slavnostní okamžik si nenechal ujít ani autor. „Velký zájem i pozitivní reakce mě samozřejmě potěšily," přiznal Brůha. Ústav pro studium totalitních režimů, jenž vznik pomníku inicioval, pak zajistil věrné kopie dopisů Charty 77, které si mohou lidé ze schránek libovolně brát.

Pomník by měl v Praze 6 zůstat zhruba měsíc. Kam poputuje následně, zatím není jisté. „O jeho osudu se teprve rozhodne. Jednání se zúčastní vedení plzeňské umělecké fakulty i Prahy 6. Samozřejmě budeme nejraději, pokud pomník nezmizí, ale zachová se," uvedl tiskový mluvčí Ústavu Pavel Ryjáček.