Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Politika? Někdy divadlo Spejbla a Hurvínka

Plzeň – Stáli v čele Plzně a každý z nich ji nějak ovlivnil, někam popostrčil. Dnes už jsou jinde.

12.7.2013
SDÍLEJ:

Zdeněk Mraček se psem Maxem II.Foto: DENÍK/Zdeněk Vaiz

Deník se rozhodl ohlédnout se za bývalými plzeňskými primátory. Profesor Zdeněk Mraček byl primátorem od prosince 1990 do listopadu 1994.

Zdeněk Mraček
Špičkový plzeňský neurochirurg a profesor, od prosince 1990 do listopadu 1994 byl plzeňským primátorem. 
Zažil komunistické vězení i vojnu u pétépáků, pak výjimečnou lékařskou kariéru. Je mu 83 let, je ženatý, žije s manželkou Evou a rodinou v Plzni na Lochotíně.

Svého času nesměl studovat, komunisti ho zavřeli do vězení, zažil vojnu u pétépáků. Pak vystudoval a vypracoval se na špičkového neurochirurga. A okusil politiku. Byl druhým porevolučním primátorem Plzně a zároveň prvním, který byl zvolen ve svobodných volbách. Dnes je mu 83 let a užívá si volna. To ale neznamená, že se nudí. Probírá se svou obrovskou knihovnou čítající stovky svazků, má rád červené víno, společnost mu dělá rodina a také velký knírač Max. Občas přispívá svými články a postřehy do tisku a sleduje, co se děje kolem. Pořád je vitální a zajímavý. Když promluví, rozezní se jeho hlas celým přízemím vily, kde žije.

Čtení jako smysluplné vyplnění času

„Čtu opravdu rád, ale beletrii už dávno nekupuju, ta mě nezajímá. Co kdo může ještě pozoruhodného přidat?" probírá se profesor Mraček tisíci knihami, které obléhají všechny stěny jeho pracovny. Na stolku má třeba monografii věnovanou Milanu Kunderovi Co zmůže literatura?, v regálech Čapka, Vančuru, světové klasiky, historické i filozofické knihy.

Čtení je prý pro něj vlastně jediné smysluplné vyplnění času. „Nikdy jsem nechápal, když pacient ležel v nemocnici a ptal se, co má dělat. Říkal jsem, čtěte si, vy nemáte žádnou knížku? Pacienti se často dívali udiveně… Zrovna tak, když je někdo zavřený v kriminále. Třeba teď, ti vyšetřovaní, mají klid na čtení. Vzpomněl jsem si na to, protože zrovna připravuji krátkou vzpomínku na kriminál. Plzeňský archivář na mě chtěl, když jsem končil své primátorování, abych napsal paměti. Ale na to nemám ten beletristický způsob psaní. Napsal jsem stovky odborných přednášek, článků i nějakou knížku, ale pozoruji, že psát souvisle o svém životě, i když byl pestrý, mi nějak nejde. A abych se ztrapnil nějakým kecáním… Píšu na pokračování útržky ze svého života, ilustrující dobu komunistické totality, pro historickou paměť a výchovu mladých. Další věc připravuji na podzim do Radničních listů. V září bude 65. výročí úmrtí prezidenta Beneše. Právě v roce 1948 jsem se v té souvislosti dostal do basy. Z archivu StB mi pak poslali, když jsem o to po listopadovém převratu požádal, zápis o mém zatčení," vzpomíná.

Vzestup a strmý pád

Co považuje profesor Mraček za nejzajímavější úsek svého života? „Dramatické období, kdy jsem po konfliktu s režimem náhle dopadl úplně nejníž: byl jsem nádeník ve fabrice, řekli mi, najdi si na pracáku místo, učební obor. Takové bylo tehdy rozhodnutí akčního výboru národní fronty. Akční výbor, protiprávní komunistický orgán, vyhazoval pro režim nespolehlivé lidi ze školy i z práce. Tak tehdy jsem byl nejníž, je to už 65 let. Paradox života: z toho dna jsem se pak dostal relativně vysoko. Tehdy mě vůbec nemohlo napadnout, že vystuduji, že se dokonce stanu univerzitním profesorem, primátorem, čestným občanem Plzně," říká Mraček.

Hned po listopadovém převratu se mu život radikálně změnil. Roku 1990 byl, tehdy primář, zvolen předsedou Československé neurochirurgické společnosti. „Byl jsem samozřejmý kandidát, který se nepošpinil režimem. Karlova univerzita mne jmenovala docentem. A Občanské forum mne navrhlo a nakonec jsem byl zvolen primátorem," vzpomíná na dobu, kdy stoupal vzhůru. A pak, později, i na strmý sestup.

„Když jsem skončil v prosinci 1994 primátorování, věděl jsem, že se vrátím zpět do nemocnice na neurochirurgii. Tak jsem po 1. lednu ohlásil řediteli svůj návrat. A on mně řekl, no dobře, ale vy jste v důchodovém věku, za pár dní vám bude pětašedesát. Takže vás vítám, ale dávám vás do penze. V tu chvíli jsem si řekl: no to je krásný sešup. Z vrcholu, z postu primátora, rovnou do důchodu. Budu penzista. Vzpomněl jsem si tehdy na Petra Pitharta, bývalého předsedu české vlády. Několikrát si veřejně postěžoval, když přestal být předsedou a poslancem, že už se s ním nikdo nebaví, že nikoho nezajímá. Tehdy jsem si sám sobě řekl, tak poznám, jaké to je. Dostal jsem však nabídku z lékařské fakulty," vzpomíná a říká, že za bolševika nikdy neměl žádnou funkci ve školství. „Byl jsem zaměstnancem nemocnice, tj. zdravotnictví. Když mě v nemocnici poslali do důchodu, nabídl mi děkan místo na lékařské fakultě," dodává.

Občané.cz

V politice by se Zdeněk Mraček hodil jako kritik i dnes. Před třemi lety podpořil hnutí Občané.cz. „Tehdy to dával dohromady Dr. Ludvík Rösch a Dr. Marcel Hájek. Říkal jsem tehdy primátorovi Martinu Baxovi (kterého mám rád), ta vaše strana, ODS, by potřebovala pár facek. A pořádných. A proto jsem podpořil Občany.cz, kteří je kritizovali. Byl jsem nakonec mile překvapen tím, kolik jsem ve volbách dostal hlasů, ale opravdu jsem už nechtěl chodit na schůze a vstupovat aktivně do politiky. Možná bych to neměl ani přiznávat, ale politika mě příliš nechytila ani v době, kdy jsem byl primátorem. Ty řeči, to zbytečné žvanění, předsedal jsem zastupitelstvu, padesáti lidem… Věděl jsem už předem, co kdo bude asi ze sebe potit. Stále jsem však byl hlavně bojovný neurochirurgický nadšenec. Profesor Kunc, vůdčí kapacita našeho oboru, o mně řekl, že jsem gaskoněc mezi neurochirurgy," směje se.

K přístrojům nemá pozitivní vztah

Říká, že k tomu, co je dnes k dispozici lékařům, prý už příliš nerozumí. „Takové ty aparáty… žádné myšlení v tom není, všichni koukají na obrázky, které vytvořil nějaký přístroj. Od té doby, co to začalo, to už je přes třicet let, říkám, vy na to koukáte jak malé dítě na leporelo. Ale když se zeptám, jaké příznaky má ten pacient, co jste na něm vyšetřili, tak občas víte starou belu. Bohužel dnes to tak často vypadá, málo se myslí na to, co je základem medicíny. Jaký byl život toho pacienta, anamnéza rodinná, osobní a pracovní. Jaké negativní vlivy působily na jeho zdraví. Jaké má příznaky, jak dlouho a teprve potom důkladné vyšetření. Tohle mám od svých začátků vžito. Musím ale zdůraznit, že v porovnání se světem je naše zdravotnictví na vysoké úrovni. Myslím, že lékařský stav může být oprávněně na sebe hrdý. Po celá desetiletí, i za bolševika jsem sledoval, jak jiné obory byly v porovnání s medicínou intelektuálně daleko zaostalejší.

Pro mne je pozoruhodné, že co jsme uměli vyřešit tenkrát jednoduššími a primitivnějšími metodami, se od dnešních výsledků příliš neliší.

Před pár lety jeden z mladých kolegů prohodil, že až po zavedení CT vyšetření mohla neurochirurgie začít operovat krvácení do mozku. Musel jsem se důrazně ozvat, že nemá tušení, co jsme dokázali už před třiceti lety poznat, lokalizovat a odoperovat. Dnes je ta práce pro lékaře někdy až příliš pohodlná a jednoduchá, ukáže jim to obrázek z aparátu," říká Zdeněk Mraček. „Teď koukám, že se chovám jako typický stařec, který chválí dávné zašlé časy," směje se.

Neurochirurgie

Dnes přiznává, že v pracovních sporech hřešil na to, že měl dobrou odbornou pověst, která ho držela, a nebál se proto ozvat. „Ve špitále jsem měl spoustu bojovných střetů, třeba s přednostou chirurgické kliniky a také s ředitelem nemocnice. Roku 1966, když jsem nastupoval do Plzně na místo ordináře, tedy vedoucího neurochirurgie, bylo vypsáno výběrové řízení na tři ordináře: jeden byl pro šilhavé děti, druhý pro poševní cytologii a třetí ordinář pro neurochirurgii. Když jsem pak za postavení svého oboru opakovaně bojoval, uvědomil jsem si, na jak nízkou úroveň byla tehdy neurochirurgie organizátory zdravotnictví zařazena. Tehdy byla uznávaná jen jako součást chirurgie, dokonce tak, že chirurg má umět také neurochirurgii. Takový nesmysl. Zároveň jsem také bojoval za své oddělení a jeho svéprávné postavení ve špitále. A samozřejmě také za svoji pověst a vlastní prestiž.

Občas byly konflikty velmi ostré, ale kromě pár důtek a snížení platu se mi kupodivu nic vážného nestalo. Přiznávám, že ta vytrvalá bojovnost byla vyčerpávající, ale držela mě asi v sedle. Vzpomínám, že když jsem byl v nejkonfliktnějším období, tak jsem toho nejvíc odpřednášel a odpublikoval," dodává.

Divadlo Spejbla
a Hurvínka

Co dnes říká politice? „Sleduji ty hrátky s účastí zvědavého diváka a dívám se na to občas jako na divadélko Spejbla a Hurvínka. Neměl jsem nikdy velké iluze o úrovni myšlení většiny našich občanů. Nechci, aby to vypadalo, že opovrhuji prostým člověkem, ale musím se často divit tomu, co lidé volí, co se jim líbí, čemu fandí nebo co kritizují. Pravidelným důkazem jsou pro mne otázky a vzkazy diváků bežící na televizních obrazovce při diskuzních pořadech," dodává Zdeněk Mraček.

Autor: Dana Veselá

12.7.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Skříňky do škol

Školní děti dostanou skříňky z Lidu

Pavel Šour (vlevo) a jeho manažer Marek Jelínek.

Vencu posadím na zadek, říká boxer Pavel Šour

OBRAZEM: Měli byste opravit Míčovnu, vzkázal prezident v Horšovském Týně

Horšovský Týn – Jedinou oficiální zastávkou prezidenta Miloše Zemana na Domažlicku při nynější návštěvě Plzeňského kraje byl čtvrteční osmdesátiminutový pobyt v Horšovském Týně.

Divadelník Budil má výročí

Plzeň – Dnes (19. října) uplyne 170 let od narození Vendelína Budila, muže, který je patronem plzeňského divadla.

SOUTĚŽ o vstupenky na Medeu

Plzeň – Velké divadlo uvede zítra od 19 hod. operu Medea v titulní roli s Ivanou Veberovou. Deník ve spolupráci s Divadlem J. K. Tyla v Plzni připravil pro své čtenáře soutěž o vstupenky.

Kabát: Ve středu podpisy, ve čtvrtek koncert

Plzeň - Skupinu Kabát  měli lidé možnost vidět ve středu v obchodním centru Plzeň Plaza, kde členové nejznámější české rockové kapely rozdávali podpisy v rámci své autogramiády.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení