Teplota je zde zhruba minus 160 stupňů a já už vím, jak se musí cítit zmrzlá treska. Kolem nás proudí suchá ledová směs kyslíku s dusíkem. Abychom se zahřály, třeme si paže modrými palčáky a chodíme dokola, čímž ztrácím orientaci a za chvíli už nevím, kde je východ.

V mrazu jsme tři minuty, poslední půlminutu jsem si jistá, že mi brzy upadnou lýtka. Ale pak už konečně můžeme ven. Pocit štěstí je obrovský. Nakonec ani nevím, jestli nával energie má skutečně na svědomí ona supermoderní kryokomora, kterou jsem měla včera při jejím otevření možnost vyzkoušet, nebo mám jen obyčejnou radost z toho, že žiji.

Na recepci v pavilonu číslo pět ve Fakultní nemocnici na Borech jsem vyfasovala slušivé modré flaušové spodní prádlo velikosti, jakou nosila moje babička. V balíčku byly navíc ještě obrovské palčáky, čelenka a teplé ponožky. Takto vymóděna a zbavena veškerých kovů, od řetízků po pearcing, jsem docupitala v obrovských dřevácích a s rouškou přes pusu před dveře buňky, jež nejvíc ze všeho připomínala saunu. Jenže namísto nesnesitelného horka mě v nejmodernějším poláriu v republice měla čekat zima. Prý snesitelná. Ale věřte tomu, když víte, že uvnitř je minus 160 stupňů!

Námitky, že tělo přece takovou strašnou zimu snést nemůže, rozmetal majitel polária Karel Václav Bicek hned na začátku. „Štiplavé pocity, které venku běžně z mrazu máme, tady nepocítíte, protože vzduch uvnitř kryokomory je naprosto suchý,“ uvedl Bicek. Do komory jsme šly s kolegyněmi po třech, a protože jsme na vlastní oči viděly, že před námi vylezli živí a zdraví hokejisté Martin Straka a Mario Cartelli, obavy byly překonány. Po vylezení z polária bychom měly 10 až 20 minut cvičit, takže se vrháme na rotopedy a zimu střídá naopak horko. Pocit mám dobrý, jen škoda, že netrpím lupenkou, ekzémem, revmatismem nebo alespoň depresí. Lépe bych tak vyhodnotila, zda na mě léčba mrazem zabírá.

Hokejový kapitán Straka už desetidenní zkušenosti s používáním polária má. „Je to výborné na nabití energie, to vítáme, protože únava po zápasech je obrovská. Daleko lépe se mi také hojí otoky a podlitiny. Těch deset dní nás sem chodí z týmu asi sedm, a to teď při zápasech play off zvláště oceňujeme,“ chválí zařízení hokejista.

Principem kryoterapie v poláriu je dlouhodobě ověřené využívání střídavých účinků velmi nízkých až extrémních teplot od minus 110 až po minus 160 stupňů Celsia a pokojových teplot na lidský organismus. „Kryoterapie účinně pomáhá při chronickém onemocnění kloubů a páteře, při revmatických potížích, senné rýmě, astmatu, pomáhá při léčbě lupenky a dalších kožních chorob, léčí poúrazové a pooperační postižení svalů. V poláriu se ale léčí i psychická deprese, migréna, stres, úzkost, nadváha, celulitida nebo únavový syndrom z přepracování či stavy po kosmetických a plastických operací,“ jmenuje neduhy, na něž platí zima, Bicek.

S léčbou mrazem se začalo v roce 1978 v Japonsku, první v Evropě pak bylo o šest let později Německo a posléze Polsko. U nás je již osm polárií, v Plzni je nyní jeden z větších a nejmodernějších typů. Podle lékaře Oldřicha Štembery zvyšuje ledová terapie psychickou i tělesnou výkonnost až o třicet procent. Jedna procedura vyjde klienta na 380 korun. Pojišťovny ji sice plně neproplácejí, ale do určité výše na ni přispívají. „Ideální je 10 až 15 návštěv dvakrát do roka. Účinky terapie jsou znát již po čtyřech návštěvách,“ doplňuje informace Štembera.