Oči zalité slzami hledí na čtyři rakve, z nichž jedna je malinká. Příchozích je tolik, že se ani nevejdou do smuteční síně, desítky jich musí zůstat venku.Některé ženy jsou na pokraji zhroucení, jejich blízcí je musí držet, aby nespadly do čerstvě vykopaných hrobů. Tak to vypadalo v pátek dopoledne v Nýřanech, kde se rodina a kamarádi loučili s Josefem (24), jeho ženou Marií (23), jejich synem Pepíčkem (5) a synovcem Martinem (16), kteří koncem dubna zahynuli při srážce osobního auta s vlakem na přejezdu mezi Nýřany a Kamenným Újezdem.

Obřad začal ve smuteční síni, kde promluvil nýřanský farář Stanislav Uhlíř. Muzikanti zahráli na akordeony a poté zazněly romské písně, během nichž vzplály emoce na plno. Následně byly rakve naloženy do automobilů a průvod, v němž šlo minimálně dvě stě smutečních hostů, se vydal na nedaleký hřbitov, kde se všichni s pozůstalými rozloučili. I tam promluvil farář, který se za všechny zesnulé pomodlil. „Já rodinu znám, křtil jsem jim tři děti. Poskytoval jsem jim teď i duchovní útěchu. V tuto chvíli je důležitá víra,“ řekl duchovní po obřadu Deníku.

Poslední rozloučení trvalo více než jednu a půl hodiny a bylo pro příchozí psychicky náročné, některé ženy omdlévaly. Těžké to ale bylo i pro muže. „Byli to moji příbuzní, takže to pro nás bylo psychicky velmi těžké, vždyť umřeli čtyři mladí lidé,“ uvedl jeden z účastníků pohřbu Matěj Oláh.

Nejtěžší to ale bylo pro rodiče a sourozence mrtvých. „Je to pro nás až moc bolestivé, myslel jsem, že to ani nevydržím. My chlapi jsme se ale museli držet, abychom podpořili ženy, které to psychicky nezvládají. Mám radost, že přišlo tolik lidí,“ řekl po skončení obřadu Deníku Antonín Loos, který přišel o syna, snachu a dvě vnoučata. Ten se spolu s manželkou stará o svá vnoučata, Lukáška a Matyáška, děti zesnulého Josefa a Marie. „Kluky chceme mít v péči napořád. Co máme zprávy, měl by to soud odsouhlasit,“ prozradil.