První vrchol přišel ještě před silvestrovskou půlnocí, konkrétně kolem dvacáté hodiny, kdy začali první nedočkavci odpalovat své petardy a rachejtle. Koncentrace znečišťujících látek překročila hranici 200 mikrogramů na metr krychlový. Druhá očekávaná vlna pak přišla krátce po půlnoci, kdy stanice v centru města naměřila 170 mikrogramů nečistot na metr krychlový. „Kritická situace netrvala naštěstí díky příznivým rozptylovým podmínkám dlouho. Vyšší hodnoty jsme proto nezaznamenali ani při oficiálním novoročním ohňostroji,“ říká Marek Hladík z Českého hydrometeorologického ústavu v Plzni. 

Jiná situace ale každoročně nastává na sídlištích, ve vyšší zástavbě, kde se pyrotechnika odpaluje hromadně. „V těchto špatně odvětrávaných místech se může vysoká koncentrace jedovatých látek udržet v ovzduší velmi dlouho,“ dodává Hladík.

V Klatovech například naměřila hydrometeorologická stanice nejvyšší hodnoty znečištění ovzduší v době velkého ohňostroje, který začal v 18 hodin na Nový rok. Koncentrace nečistot tam pak až do pozdních hodin dosahovala 70 mikrogramů na metr krychlový.

Kvalitu ovzduší sice ovlivňuje i koncentrace dalších částic, které ani s pyrotechnikou souviset nemusejí, ale alarmující je především podíl složek jedovatých těžkých kovů a sloučenin síry, které jsou pro lidské zdraví mimořádně škodlivé. Ty vznikají spalovacím procesem při výbuchu pyrotechniky. „Navíc tyto složky nikam z ovzduší nezmizí. Ukládají se do půdy nebo kontaminují vodní plochy,“ varuje Marek Hladík.

Odborníci se shodují, že odpalování pyrotechniky způsobuje i další závažné škody. Roste riziko úrazů a požárů, působí stres lidem i domácím zvířatům, plaší zvěř a nebezpečný odpad kontaminuje ulice i přírodu.