Krom zjišťování obsazenosti jednotlivých lokalit a evidování počtu hnízdících párů kroužkovali i letošní mláďata a zároveň odebírali genetický materiál do registru.

"Sledování populace orla mořského na území Plzeňského kraje se věnujeme v rámci činnosti DES OP a projektu druhové ochrany již od roku 2007. Naše první mládě orla mořského jsme kroužkovali 9. 5. 2010 na Tachovsku, přičemž naše první hnízdo jsme potvrdili už v roce 2007. Za tu dobu jsme k dnešnímu dni okroužkovali, evidovali a odečetli celkem 93 kroužkovaných orlů mořských," vysvětluje zvířecí záchranář Karel Makoň.

Krom značení orlů speciálními barevnými odečítacími kroužky odebírá s kolegy již od roku 2010 i genetické vzorky, zejména u kroužkovaných mláďat. Jedno vytržené peříčko s kapkou krve totiž pomáhá jak při sledování genetiky populace, tak prokazování rodičovství, příbuznosti a hlavně pak i při vyšetřování nelegálního usmrcování a otrav těchto králů nebes. "Právě na hnízdech zajištěné genetické vzorky hrají svou důležitou roli i v případu letošní otravy orlů mořských u Velkého Boru na Klatovsku. V současné době genetická laboratoř GENOMIA s.r.o. analyzuje a porovnává vzorky jak ze čtyř otrávených samic, tak mláďat kroužkovaných na nejblíže prokázaných hnízdech v letech předešlých. Už dnes díky tomu víme to, o čem se nám donedávna ani nesnilo. Po dohodě s laboratoří bychom rádi zpracovali všechny vzorky, které za ta léta máme," uvedl Makoň.

Ten si ale nemyslí že by tento krok nějak výrazně přispěl k odhalení pachatele z Velkého Boru, či znovuotevření již policií odloženého a uzavřeného vyšetřování případu. "Ale na druhou stranu jsme a budeme díky podrobné DNA analýze schopni mnohem přesněji definovat k jak velkému škodlivému zásahu a škodě v populaci zvláště chráněného živočicha ve skutečnosti došlo. Navíc propojením DNA a ornitologických kroužků pak máme mnohem větší přehled a více informací o sledovaném druhu, které lze rovněž při vyšetřování velmi dobře použít," dodal Makoň.