Jak do alba přispět
Lidé mohou fotografie sami naskenovat a poslat přes web 
fotoalbum.skrytemesto.cz nebo mohou využít některý z plánovaných workshopů (setkání nad fotografiemi) v knihovnách. Sem by si zájemci měli přinést minimálně deset fotografií, s jejich zpracováním jim pomohou studenti antropologie.
Každá fotografie musí být pojmenována, přibližně datována a určena místně. Nepovinně je možné přidat i příběh, který se k fotografii váže.
Zaslané snímky mohou být využity pouze pro tento projekt, zneužití nehrozí. 

Jeho cílem je shromáždit co nejvíce historických, ale i současných fotografií zachycujících běžný život. Snímky mohou lidé posílat až do července.

„Existuje spousta fotografických knížek o historii Plzně, ale to je všechno veřejná Plzeň. Chceme ukázat i to, jak se tu žilo a žije," říká antropolog Petr Janeček, který je odborným garantem projektu.

Už nyní se podařilo sesbírat přibližně pět set fotografií, organizátoři ale věří, že se podaří mnohem víc. „V dvoumilionovém Marseille, u nichž jsme se inspirovali, se v roce 2013 podařilo získat zhruba deset tisíc snímků," podotkl Christian Potiron ze společnosti Plzeň 2015, který album připravuje. Dodal, že lidé nemusí mít strach z toho, že by se zasláním rodinné fotografie nějak odhalili. „Soukromost se ztrácí, když je v galerii nebo na výstavě třeba čtyři tisíce dalších fotek," řekl.

Fotkami do alba přispěl i sám Petr Janeček, dnes přinášíme tři z nich. „Všechny spojuje to, že nevíme, kdy přesně vznikly ani proč," říká autor. Snímek dívky a hocha u některého z Boleveckých rybníků se stal hlavním motivem kampaně, byl vyfocen někdy kolem roku 1965. „Třebaže to vypadá, že jde o pár, je to můj táta a jeho sestra, moje teta. Děda tuto fotku zvětšil a dokonce i někde visela zarámovaná," připomněl Janeček s tím, že se díky tomuto projektu víc dozvěděl o své rodině. Druhý snímek zachycuje také jeho otce, už jako dospělého, ve Škodovce. „Panák prý byl takový ranní rituál, což je dneska naprosto nemyslitelné. Ukazuje to dobré mezilidské vztahy na pracovišti a je to vzpomínka na Škodovku."

Na třetím snímku je Petr Janeček se svou sestrou v lese poblíž Trnové, kde měla jeho rodina chatu. „Chodili jsme fotografovat zvířata a ptáky, ale vůbec si nevzpomínám, že by někdo fotil nás," dodal.

Fotoalbum je jedním ze čtyř projektů Skrytého města a zároveň jde o projekt Evropského hlavního města kultury, který má Plzeňany nejvíc zapojit do dění. Druhým pilířem je mapa Skrytého města, která obsahuje stovku konkrétních míst a příběhů. Další částí Skrytého města je mobilní aplikace, která turisty provede po neznámých zákoutích Plzně a seznámí je s pozapomenutými příběhy.

Posledním projektem je Plzeňská pohostinnost, jehož cílem je setkávání lidí v oblíbených hospůdkách. Součástí Skrytého města se stanou také procházky po Plzni, které v dubnu odstartují.

Důležité termíny Skrytého města

16. ledna – spuštění mobilní aplikace Skryté město, v níž jsou i podrobnosti k programu EHMK a slavnostního zahájení
16.-18. ledna (Galerie L. Sutnara, Riegrova ul.) – infostánek Skrytého města od 10 do 16 h.
20. ledna od 17:00 (doubravecká knihovna – první workshop k Plz. rodinnému fotoalbu
29. ledna (ústřední knihovna pro dospělé) – druhé setkání nad rodinnými fotografiemi, poté dvakrát měsíčně v pobočkách Knihovny města Plzně
polovina února – konec sběru fotografií pro první výstavu
16. dubna (depo) – vernisáž první (interaktivní) výstavy Plzeňské rodinné fotoalbum
červenec – definitivní konec sběru fotografií pro celý projekt Plzeňské rodinné fotoalbum
říjen 2015 – leden 2016 – druhá výstava Plzeňského rodinného fotoalba s názvem Ráj mezi čtyřmi řekami.
V Plzeňském deníku budeme pravidelně uveřejňovat některé snímky z fotoalba i s příběhy, které se k nimi vážou.