Na školách i radnicích sílí obavy, že by mohl tento zásah znamenat pro školy začátek konce.
„V každém okrese se najde minimálně jedna škola, která by se dala sloučit. V současnosti uvažujeme o počtu kolem deseti zařízení,“ uvedl krajský radní pro školství Jiří Struček, podle něhož sloučení školám pomůže. Konkrétní školy však prozradit nechtěl. „S některými jednáme, ale některé zatím ani nevědí, že by se jich tento krok mohl týkat,“ dodal radní.
Sloučení by se mělo týkat například Gymnázia v Blovicích, v posledních pěti letech tu klesl počet žáků o šedesát, nyní jich má kolem tří set. „Demografická křivka je taková, jaká je,“ řekla ředitelka blovického gymnázia Marcela Šustrová. Kraji má škola poskytnout do konce roku návrhy na řešení situace. Mohla by se sloučit s některým plzeňským gymnáziem a stát se jen jeho odloučeným pracovištěm, což by však mohlo postupně vést k jejímu zániku.
Podle Stručka však může škole tento krok jen pomoci. „Na trhu dnes mají šanci přežít jen silné subjekty, tedy školy s vyšším počtem žáků,“ vysvětluje radní.
Podobný model funguje už několik let v Horšovském Týně, kde se spojila Střední zemědělská škola s dvěma sty žáky a Integrovaná střední škola, kterou navštěvovalo čtyři sta studentů. „Během dvou tří let po sloučení se počet žáků vyšplhal až na více než osm set, ale aktuálně sem chodí kolem sedmi set dětí,“ řekl Deníku ředitel Střední odborné školy a středního odborného učiliště v Horšovském Týně Václav Švarc. Obě školy měly svůj ekonomický obor, jeden z nich tedy zrušily a mohly otevřít jiný – technické lyceum. Díky tomu, že je škola větší, prý mají větší možnosti. „Za těch několik let jsme si mohli dovolit udělat několik investičních akcí, na které bychom jinak nedosáhli,“ podotýká ředitel, který by rád ve slučování pokračoval.
Chtěl by připojit horšovskotýnskou odbornou školu. „Mají tam velmi podobné obory, například jejich zedníci můžou pracovat a učit se s našimi. Hodně by se ušetřilo,“ míní Švarc, který už svůj nápad předložil i kraji. Tam prý o této variantě nechtějí slyšet. „Řekli mi, že by to sice finančně pomohlo, ale stejně to nechtějí. Důvody mi pořádně nevysvětlili,“ doplnil ředitel Švarc.
Školy, které se potýkají s menším zájmem a mají podlimitní stav žáků ve třídě, potřebují dofinancovat. V případě blovického gymnázia je to podle blovického starosty Jana Podušky letos půl milionu korun kvůli nižšímu naplnění čtyřletého gymnázia. Kraj jako zřizovatel zatím tyto peníze neposkytl, škole možná pomůže radnice.
Změny u vytipovaných škol by měly být realizovány od školního roku 2011/2012. V Plzeňském kraji je přes padesát středních škol. První vlna optimalizace se uskutečnila na začátku roku 2000, školy, které byly tehdy ´navíc´, skončily nebo se sloučily.