Co byste řekl, že je na zdejším životě největším úskalím?
V současnosti kanalizace a čistička odpadních vod. Kanalizaci máme jen dešťovou a chtěli bychom se pustit do budování splaškové. V otázce, jestli mají být domácí čističky nebo jedna společná, jsme v zastupitelstvu rozdělení na polovinu. Společná by i s kanalizací stála 45 milinů korun.

Pňovany jsou chatová oblast, kolik tady bydlí lidí trvale?
Trvale je tu obydleno asi 120 domů, ale chat je tady 640, takže v létě jsme město. Co se týče stálých obyvatel, tak tady máme hodně starších občanů, je tu spousta vdov, ale v současnosti už je tady generační obnova nastartovaná.

Znamená to tedy, že se snažíte vytvářet podmínky pro novou zástavbu, abyste sem přitáhli mladé?
V územním plánu počítáme s rozrůstáním obce, ale je tu několik zádrhelů. Vodovod z roku 1960 nemá takovou kapacitu, musí se udělat vodojem. Další problém je, že obec nemá vlastní pozemky, takže je musíme vykupovat. Teď se bude stavět sedm rodinných domků na jediném pozemku, který už je náš. Jinak jsme obšancovaní italskou společností, která obchoduje s realitami. Ta vlastní pozemky kolem obce i zámek a přilehlý dvůr, který už dvacet let chátrá.

Co se dále v obci plánuje, kromě zmíněné výstavby rodinných domků?
Plánuje se tu stavba dvou fotovoltaických elektráren. Ty budou sice soukromé, ale s obcí to souvisí. Museli jsme se tím tady na úřadě dost dlouho zaobírat. Také chceme dělat novou střechu kulturního domu, obecních bytů, dále chodník a přechod u mateřské a základní školy, aby mohly děti chodit bezpečněji na hřiště.

To tady máte takový provoz?
Teď ani ne, ale v létě tudy jezdí hodně aut. Ať už na chaty nebo do kempu.

Jsou tady i jiné obtíže v souvislosti s rekreační oblatí u přehrady?
Pro chataře připravujeme vyhlášku na odvoz pevných odpadů. Do teď za svoz odpadů neplatili a válel se všude možně. Bylo to hrozné. Snad to pomůže, i když čekáme pohledávky a obec bude muset na svoz doplácet.

Co se vám podařilo v loňském roce?
Loni jsme udělali něco pro životní prostředí, odstavili jsme školní kotelnu na uhlí a předělali ji na plyn. Stálo to milion korun, který jsme vynaložili z vlastních prostředků. Také jsme rekonstruovali obecní úřad, což znamenalo zateplení budovy, výměnu oken a novou fasádu, celkem za půl milionu, dvě stě tisíc korun z toho pokryla dotace. A zapojili jsme se také do cyklostezky Plzeň – Železná.

Jak jste tady na tom s pracovními příležitostmi?
Za prací musí místní do Plzně nebo do Stříbra. Hodně jich dělalo v Siemensu, ale ty vyházeli, a kamenolom, statek i ovocná školka tady také zanikly.

Je tady alespoň do Plzně dobré dopravní spojení?
Celkem ujde. Dělala se tu dvoukolejka z Plzně do Plané u Mariánských Lázní. To bylo pro naši obec dost šílené, protože to tu tři roky vypadalo jako na staveništi, jezdily tu samé tatry a tak. Alespoň teď ale máme hezké nádraží a spravených několik cest.