Nové představenstvo firmy zjistilo, že smlouva s plzeňským advokátem Petrem Víškou na výhradní vymáhání pokut za černé jízdy byla zřejmě podepsaná protiprávně. Bez výběrového řízení.

Na základě této dohody uzavřené v roce 2003 mohl Víška vydělat na soudních sporech s černými pasažéry desítky miliónů korun ročně.

Předseda představenstva dopravních podniků Miroslav Levora (ODS) teď chce smlouvu vypovědět. Nevylučuje také, že Víška bude muset peníze podniku vrátit. „Nechali jsme si udělat právní rozbor a podle něj je smlouva neplatná od samého počátku. Je v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek,“ upřesnil Levora. Smlouvu zároveň předal právníkům plzeňského magistrátu, kteří jí mají znovu posoudit.

Podle generálního ředitele PMDP Michala Krause podaly dopravní podniky prostřednictvím Petra Víšky od dubna 2003 do prosince 2006 téměř dvacet tisíc žalob na dluhy za černé jízdy. Advokát si za každou z nich účtoval nejdřív pět a půl tisíce korun, později přes šest tisíc. To dává dohromady příjmy téměř 120 milionů korun. „Pokud se prokáže, že smlouva je skutečně neplatná, budeme požadovat vyrovnání,“ dodal Levora.

Petr Víška s rozborem právníků nesouhlasí. „Není mi známo nic o tom, že by smlouva uzavřená mezi naší advokátní kanceláří a PMDP byla neplatná. Postupujeme podle ní více než pět let a nikdo ji dosud nezpochybnil. Pokud někdo dovozuje případnou neplatnost, je to pouze jeden právní názor, se kterým se neztotožňuji. Jsme připraveni jednat,“ uvedl Víška.

Spornou smlouvu odsouhlasilo tehdejší představenstvo v čele s bývalým náměstkem primátora Miroslavem Kalousem (ODS), jež je nyní náměstkem ministra pro místní rozvoj. Víškovi dokument zaručoval desetileté exkluzivní vymáhání všech pohledávek až do roku 2013.

Kalous v úterý připustil, že pokud byla taková smlouva uzavřena, muselo ji projednat a schválit představenstvo. „Představenstvu ji ale muselo připravit právní oddělení, a to muselo prověřit, zda je v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek,“ hájil se Kalous.

Levora nevyloučil, že si dopravní podniky zase začnou pokuty vymáhat vlastními silami. „Není řešením všechno za každou cenu privatizovat,“ vysvětlil. To znamená, že paušální náklady advokáta, které hradí dlužník (zmíněných více než šest tisíc korun), by zůstávaly dopravním podnikům. Za takových okolností by si pak mohly dovolit zaměstnat podnikového právníka za královský plat třeba dva miliony korun ročně.

Podobný skandál propukl loni v Praze. Tady dluhy za černé jízdy vymáhal advokát Tomáš Sokol. Kritici mu mj. vyčítali, že vydělal veliké peníze jen tím, že kopíroval žaloby podle jednoho vzoru. Přitom si Sokol účtoval sotva polovinu toho, co Víška.