V Dánsku to jde, tak proč ne u nás? Do Plzně doputovala výstava Města s dobrou adresou, která ukazuje Dánsko jako zemi, v níž se daří městské cyklistice, a která by měla Čechy inspirovat. K vidění je v Moving station na Již-ním Předměstí. „Neříkáme, že by se to tady mělo hned začít dělat přesně jako v Dánsku, ale chceme vyvolat diskuzi," říká Jiří George Konečný z pořádající iniciativy Plzeň na kole.

Organizátoři chtějí cílit především na středoškoláky. „V Plzni je dnes těžké cokoliv pro cyklisty nebo chodce prosadit. Proto je potřeba si vychovat mladé lidi, kteří budou mít k cyklistice a ekologické dopravě vztah a v budoucnu ji budou více prosazovat," dodává architekt Jan Toman.

Jako příklad, kdy se v západočeské metropoli na cyklisty nemyslelo, architekt uvádí Borskou ulici. „Na jedné straně chybí chodník, cyklostezky nejsou vůbec," vytýká.

Z výstavy - Proč jezdit po městě na kole?Snažíme se dosáhnout toho, aby lidé jezdili ve městech mnohem častěji, než je tomu v současnosti. Miljøpunkterne (místní střediska vytvořená v rámci programu Agenda 21) aktivně pracují na změně přístupu obyvatel k mobilitě. Zaměřujeme se na mobilitu v každodenním životě především prostřednictvím bezpletné nabídky workshopů, informačních videí na našem webu i akcí, do nichž zapojujeme občany. Naším cílem je zajistit obyvatelům Kodaně snadno dosažitelná, bezplatná a k životnímu prostředí šetrná řešení v oblasti mobility.

A jak se středoškoláci zapojí? Na šesti plzeňských školách budou tvořit takzvané pocitové mapy. Z pohledu cyklistů i chodců budou v mapách vyznačovat červené, oranžové a zelené oblasti podle toho, kde a jak moc se cítí bezpečně. „Pocitové mapy a další výstupy pak budeme prezentovat na přelomu března a dubna. Do té doby se bude 22. února jako doprovodný program konat například diskuze pro širokou veřejnost," pokračuje Jiří Konečný.

Iniciativa Plzeň na kole chce upozorňovat například na to, že v Plzni chybí funkce městského cyklokoordinátora, ačkoliv jiná a často i menší města takového člověka mají. „Především chce, aby město s cyklisty počítalo, když začíná stavět něco nového," říká Konečný.

Jan Toman doplňuje, že aktuálně chystaným projektem, který dělá cyklistům vrásky, je rekonstrukce okolí hlavního nádraží. „S cyklisty se počítá jen na vnější straně silnice, ale k nádraží se budou dostávat jen těžko," říká.

Naopak ale iniciativa město chválí za rozmístění cyklostojanů ve zrekonstruovaném Lochotínském parku, ačkoliv jich tam možná je až příliš, a plusové body sbírá i postupné propojování cyklostezek. „Původně se zdálo zvláštní, že se budují krátké úseky zdánlivě odnikud nikam, ale daří se je propojovat," míní Jan Toman.

Výstava Města s dobrou adresou skončí 19. února, denně ji budou doprovázet workshopy pro školy. Projekt podpořil plzeňský nadační fond Zelený poklad.