V tomto podniku bylo první elektrické osvětlení ve městě, první telefonní ústředna i parní stroj. I to se dá vyčíst z materiálů, které se v archivu pivovaru nacházejí.

„V Prazdroji jsme vždy zachovávali tradice a zároveň představovali a zaváděli inovace. Jednou z nich bylo i to, že se záznamy pečlivě uchovávaly, a první dějiny pivovaru byly sepsány už po padesáti letech," popisuje manažerka pro turismus a dědictví Jindřiška Eliášková.

Nejstarší pramen, se kterým je možné se v archivu setkat, jsou Zápisy o volbách členů právovárečného výboru. Právě oni pivovar založili. Jiným velmi starým dokladem je Protokol o zasedání správních rad, jehož řada je vedená už od roku 1842. V něm byla poprvé použitá čeština.

V sedmdesátých letech 20. století archiv vědecky a odborně uspořádala Eva Cironisová, v roce 2009 získal akreditaci Ministerstva vnitra ČR.

Součástí archivu jsou technické i stavební výkresy, smlouvy, ale i osobní fondy, mimo jiné po tak významných postavách dějin podniku, jako byl Ivo Hlaváček nebo Richard Krofta. Archiv také ukrývá fondy všech pivovarů, které kdy pod Prazdroj patřily, od Gambrinusu, přes Prior na Roudné a Světovar, až k Velkým Popovicím či Radegastu, které jsou dnes součástí Plzeňského Prazdroje.

Už na začátku minulého století býval dopoledne pivovar otevřen veřejnosti. Pro návštěvníky byla připravená i degustační místnost nazývaná pijárna, kde mohli pivo okusit, a právě tady se jim předkládaly návštěvní knihy. V nich se dají najít i podpisy známých a slavných lidí. Od korunního prince Rudolfa, přes letce Charlese Lindbergha až k Nikitu Chruščovovi nebo Louisi Armstrongovi. Prazdroj navštívil i budoucí ruský prezident Boris Jelcin. „Na fotce je to ještě takový černovlasý hoch," usmívá se Eliášková.

Nádherně vybarvené je i album, které Prazdroji k padesátiletému výročí v roce 1892 věnovali světoví distributoři plzeňského piva. Na fotkách jsou k vidění i bratři Camphausenové, kteří v Německu vymysleli pojem Urquell, aby pivo odlišili od jiných značek hlásících se ke slovu Pilsner.

Snahy kopírovat pravé plzeňské ukazují i registrované značky. Prazdroj si v 19. století registroval ochranné známky i na různé napodobeniny. V knize je k vidění značka Pilsner Quelle či PraPramen. „To už by ale dnes nebylo možné," říká Eliášková.