Je mu 85 let a roky ochotně vozí v budově magistrátních technických úřadů pasažéry. Úředníky, politiky, žadatele o razítka
i školní výpravy, které sem chodí právě kvůli němu. Páternoster.

Trochu papundeklu?

Byl vybudován současně s budovou ve 30. letech minulého století. „Za tu dobu prošel drobnými i zásadnějšími opravami, ta generální se odehrála v roce 1993," říká Roman Císař
z magistrátu. I když prý tehdy byla snaha zachovat na něm co nejvíce původního, třeba oběhová kola nebo strojovnu, bohužel došlo k úpravě kabin. Dnešní výtah proto už nemá prvotní dýhované desky, které zčásti nahradil papundekl.

Budova technických úřadů ve Škroupově 5Byla vystavěna mezi dvěma světovými válkami v tehdejší Lucemburské, dnes Škroupově ulici.
Vypracováním plánové dokumentace pověřeni zaměstnanci města – zatímco hmotové i provozní řešení včetně interiérů navrhl František Beneš, autorem fasád objektu byl vrchní stavební komisař a technický rada Hanuš Zápal.
Funkcionalistickou budovu vystavěla na půdorysu písmene T v letech 1928–1930 plzeňská stavební firma Františka Jenče a jeho jmenovců Hladečka a Krofta.
Budova v době svého vzniku vynikala rámovou železobetonovou nosnou konstrukcí a moderním technickým vybavením včetně výtahu typu páternoster

Výtah se pouští každý všední den od 6 do 18 hodin. „Tohle tempo páternoster i přes svůj věk vydrží, dokonce bych řekl, že je bezpečnější, než výtahy, kterými běžně jezdíme," je přesvědčen Císař.

Sklepem i půdou

Za dobu své existence zažil paternoster leccos. Od maminek rvoucí do těsné kabiny kočárek s dítětem(!), různé skoky pasažérů ať už dobrovolné, či nedobrovolné a pak samozřejmě chuť
a touhu lidí vyzkoušet, co se bude dít, pokud prostě
v posledním patře nevystoupíte a pojedete dál.

Kdo to zkusil, ví, že ho obava sevře minimálně v momentu, kdy mine poslední varovnou ceduli Vystupte! Vy to neuděláte, kabina si s klidem stoupá dál, jen světlo posledního patra je pryč.

Není návratu, projet musíte

„Co když se to někde překlopí?? Nebo co když se kabina pro chvíli přehoupnutí do protisměru nějak poskládá a slisuje mě tu?!" honí se vám hlavou. Ne, nestane se to. Suverénem ale zůstane málokdo. Stačí, že nevíte, kam a s jakým trhnutím se s vámi kabina posune. A také hrkání stařičkého páternosterového stroje, jehož mechanika se vám na chvilku odkryje
v tlumeném bezpečnostním světle, které naštěstí úplně nezhasne na půdě ani ve sklepě.

„Jo, máme tu různé případy," směje se Císař. Zdůrazňuje, že výtah má koncové pojistky a při jakémkoliv nestandardním pohybu se zastaví. Připomíná právě maminku, která rvala do kabiny kočárek s děckem. Nebo lidi, kteří ve strachu, že nedokážou včas nastoupit, vykročí už do díry, protože kabinka a její podlaha je ještě daleko.

Co je páternosterPáternoster (oběžný výtah) je druh výtahu s nepřetr-žitým řetězem za sebou jedoucích kabin, do nichž se vstupuje a vystupuje ´za jízdy´. Princip spočívá
v tom, že v jedné výtahové šachtě jsou dvě řady kabin, z nichž se jedna pohybuje směrem nahoru
a druhá dolů. První páternoster byl instalován roku 1884 v Londýně. Nejvhodnějšími objekty pro jejich využití jsou administrativní budovy, banky, ministerstva, úřady a školy.

„Za 25 let, kdy tu jsem, pamatuji jen jeden úraz, kdy dotyčný zakopl o práh a vypadl na dlaždice. Výtah se samozřejmě zastavil. Byl to člověk, který udělal krok dříve, než kabina dojela
k podlaze. Naštěstí to nebylo nic vážného," říká Císař.
Nemůže nezmínit ani borce, který si pozval publikum, páternosterem projel ´půdní´ část, kde udělal stojku a vyjel hlavou dolů. Asi mu tleskali.