Školy by se v budoucnu měly stát centry celoživotního učení a nabízet různé vzdělávací kurzy pro firmy i potřebné rekvalifikace pro veřejnost. To by měl být trend budoucnosti. Deník se na perspektivitu oborů do budoucna i aktuální trendy na trhu práce ve vztahu ke vzdělávání zeptal Marcela Gondorčína, manažera Paktu zaměstnanosti Plzeňského kraje.

Pakt zaměstnanosti se zabývá podporou spolupráce mezi školami a firmami a řeším problémů spojených se zaměstnaností. Nakolik odpovídá vzdělávací nabídka v Plzeňském kraji potřebám trhu práce?
V rámci našich analýz se nezabýváme pouze aktuálními potřebami, ale také predikcí vývoje do budoucna. Plzeňský kraj vychází zaměstnavatelům maximálně vstříc. V mezikrajském srovnání máme nejvíce žáků na odborných školách, zatímco jejich nezaměstnanost je v rámci republiky s přehledem nejnižší. Přesto počet absolventů technických oborů nedokáže pokrýt potřeby zaměstnavatelů, kteří dlouhodobě bojují s nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil. Predikční modely i rozhovory s firmami ukazují, že potřeba kvalifikovaných pracovních sil v Plzeňském kraji zůstane ve střednědobém výhledu stejná, nebo ještě poroste.

Hejtman Plzeňského kraje Rudolf Špoták.
Hejtman Rudolf Špoták: Žáci potřebují prostor a motivaci

Hovoříte obecně o technických oborech. Které obory jsou nejvíce poptávané a perspektivní do budoucna?Plzeňský kraj se tradičně spojen se strojírenstvím, nejinak tomu bude v budoucnu. Paradoxně právě strojírenské obory trpí v posledních letech nízkým zájmem žáků. Přitom nabízejí široké možnosti pracovního uplatnění a velmi nadprůměrné mzdy. Platí to pro všechny obory od obráběčů, přes mechaniky seřizovače až po strojaře s maturitou. Napříč všemi sektory roste potřeba IT specialistů a odborníků na práci s daty. Zde se naopak jedná o obor, kde v posledních letech došlo k největšímu nárůstu počtu absolventů. Budoucí potřebě trhu práce tato produkce ovšem nestačí. Výrazně roste také potřeba elektrotechniků a mechatroniků, což souvisí s rozvojem automatizace a robotizace.

Jak na tyto potřeby reaguje Plzeňský kraj?
Plzeňský kraj se snaží reagovat maximálně pružně. V minulých letech došlo k zásadnímu navýšení kapacit IT a elektro oborů, rozvíjí se zcela nový obor mechatronika. Další zvyšování kapacit těchto oborů ovšem naráží na personální a prostorové kapacity škol. Kromě vzdělávací nabídky se zaměřujeme také na obsah oborů. Ve spolupráci se zaměstnavateli upravujeme školní vzdělávací programy škol a rozvíjíme nové formy spolupráce. Prioritně jsme řešili obory pro automatizaci a robotiku, aktuálně řešíme logistiku. Zásadní je také marketing oborů a kariérové poradenství.

Náměstek hejtmana pro oblast školství a sportu Vladimír Kroc
Mladé sportovce podporujeme napřímo a transparentně, říká Vladimír Kroc

Zmínil jste digitalizaci a automatizace. Jaké jsou hlavní trendy na trhu práce ve vztahu ke vzdělávání?
V prvé řadě jde o tu obrovskou dynamiku technologických a společenských změn, s nimiž může těžkopádný vzdělávací systém držet krok jen obtížně. Neustále vznikají nové profese, pro které neexistuje obor vzdělávání, zatímco další obory zanikají. Zásadně proto roste význam dalšího vzdělávání, které může být nejen cestou profesního rozvoje, ale také nástrojem slaďování nabídky a poptávky na trhu práce. Trendem je proto posilován společného základu umožňujícího další specializaci, či změnu kvalifikace. Rozvolňuje se vztah mezi profesemi a studijními obory. Zaměstnavatele zajímají konkrétní kompetence, které jsou často mezioborové, nikoli konkrétní obor vzdělání. Právě propojení počátečního a dalšího vzdělávání je největší výzvou a příležitostí pro naše školy do budoucna. Školy by se měly stát centry celoživotního učení, nabízet vzdělávací kurzy pro firmy i rekvalifikace pro širokou veřejnost. Jsem rád, že částečně se to již daří a stále více škol se stává autorizovanými osobami v rámci Národní soustavy kvalifikací.