Domov tam nalezl například velice vzácný jeřáb popelavý, který letos dokonce vyvedl mládě. „Můžeme tam ale také spatřit bramborníčka černohlavého a hnědého, ledňáčka, slavíka modráčka nebo dravce motáka pochopa. V mokřadu hnízdí chřástal vodní, vyskytují se tam čírky obecné a modré,“ vyjmenoval plzeňský ornitolog a ochránce zvířat Karel Makoň s tím, že tam zalétávají další druhy ptáků, jako jsou jiřičky, vlaštovky či břehule, ale také netopýři. Vyskytují se tam rovněž labutě, kachny divoké, včelojedi nebo puštíci.

V lokalitě je zároveň pestrá skladba obojživelníků. „Žijí tam například ropuchy nebo užovka obojková,“ dodal Makoň.

Podle něj má vyhlášení Jánského mokřadu za přírodní rezervaci smysl. „Je to ráj na zemi. Toto území nejenže v období sucha zadržuje vodu, ale funguje také jako protipovodňové opatření nebo jako čistírna povrchové vody. Velice oceňujeme, že se do toho Plzeňský kraj vložil,“ vysvětlil.

Mokřad se rozkládá na pozemcích města Plzně, Ředitelství silnic a dálnic a na pozemcích soukromých zemědělců. Zastupitelstvo Plzeňského kraje tak v pondělí rozhodlo, že pozemky od soukromníků vykoupí.

„Cílem je vyhlásit 75 hektarů přírodní rezervace, která v našem kraji nebude mít obdoby. V dnešní době se hovoří o zadržování vody v krajině a vynakládají se na to značné finanční prostředky, v tomto případě je to zadarmo. Kupujeme to za cenu zemědělského pozemku,“ odůvodnil vedoucí krajského odboru životního prostředí Martin Plíhal a doplnil, že kraj chce území do budoucna stabilizovat a zachovat tam stejné podmínky.

Na místě dnešního mokřadu byl až do 18. století rybník s rozlohou zhruba 130 hektarů a patřil chotěšovskému klášteru. Kvůli těžbě uhlí byl v první polovině 19. století vysušen.