Deník o tom informovala mluvčí Národního památkového ústavu v Plzni Jaroslava Kováčová.

Nejvíce památek přibylo v roce 2023 v okrese Plzeň-sever. „Konkrétně v obcích Hrad Nečtiny, Lochousice, Nevřeň, Planá a Rybnice. Nejpozoruhodnější z nich je pro svoji typologii i rozsah bývalý kaolinový důl v Nevřeni,“ uvedla Kováčová s tím, že důlní dílo je v dobrém technickém stavu a prostřednictvím prohlídkového okruhu je přístupné široké veřejnosti. Celek představuje unikátní doklad těžby kaolinu ve druhé polovině 19. století.

Kaolinový důl v Nevřeni:

Další nová památka se nalézá v obci Hrad Nečtiny, nad rybníkem Baba. Jde o dřevěný, asi 6 m vysoký kříž s vyřezávaným korpusem Krista v životní velikosti, datovaný nápisem na soklu do roku 1888. Typově lze tento kříž dle památkářů považovat v kraji za zcela ojedinělý.

Památkou je nově také venkovská usedlost čp. 41 a 3 v Lochousicích, s dvojicí zděných bran, která svoji stávající podobu získala v období od druhé poloviny 19. do počátku 20. století. Obytné stavení a chlévy nebyly nijak stavebně upravovány zhruba od konce druhé světové války. Tím byla umožněna konzervace podoby bytu a hospodářské části ve stavu, do jakého dospěla přirozenou cestou někdy v první třetině 20. století. „Mladší, ale neméně hodnotnou památkou je budova bývalé obecné školy čp. 35 v obci Planá u Hromnice. Autorem jejího návrhu je významný plzeňský architekt Hanuš Zápal, který zde zopakoval své obvyklé hmotové řešení venkovských škol, spočívající v členění stavby na hlavní, vyšší část s učebnami, a vedlejší, určenou k bydlení, mající podobu vilky. Kvalitní příklad meziválečné venkovské školní budovy z roku 1932 je dochován v autentickém stavu z doby výstavby, bez nevhodných novodobých úprav,“ uvedla Kováčová.

Zde u dolní brány bude stát jeden ze dvou platebních terminálů, říká kastelán Jan Polívka.
Za vstup do parku u zámku Kozel se bude platit, návštěvníkům se otevře skleník

Poslední novou památkou okresu je stodola u domu čp. 15 v obci Rybnice. Celoroubená stavba byla dendrochronologickou analýzou datována do sedmdesátých let 19. století.

Další stodola, která přibyla mezi kulturní památky, se nachází na Tachovsku v obci Horní Jadruž. Na rozdíl od rybnické stodoly je tato sloupové rámové konstrukce, v líci svisle obedněné prkny. Původní stodola vznikla již v šedesátých letech 17. století, velká přestavba (půdorys a krov) proběhla těsně po roce 1900. I další nová památka zemědělského charakteru se nachází na Tachovsku. Prohlášeny zde byly nejhodnotnější budovy turisticky hojně vyhledávaného hospodářského dvora Krasíkov, ležícího na území obce Kokašice pod hradem Švamberk (Krasíkov). Jsou jimi sladovna, sýpky a stodola.

„V okrese Klatovy přibyla výjimečně jen jedna nová kulturní památka. Je jí patrový městský dům čp. 36 ve Fügnerově ulici v Kašperských Horách. Původem zřejmě barokní objekt, přestavěný někdy v průběhu 19. století, si z velké části zachoval autentickou barokní podobu. V průčelí má dochovaný původní portál se slohovými dřevěnými dveřmi,“ informovala Kováčová.

Bývalá lékárna a Muzeum Šumavy v Sušici.
Bývalá lékárna v Sušici stále chátrá, nyní ale o ni projevil zájem Plzeňský kraj

Doplnila, že ojedinělým přírůstkem souboru nových památek je socha sv. Jana Nepomuckého v Semněvicích na Domažlicku. Spolu s osazením sochy bylo upraveno i její bezprostřední okolí na tzv. Janovu zahrádku, kterou vymezovalo barokní ohrazení se zděnými pilířky s kamennými hlavicemi a koulemi. Autorem pozdně barokního sochařského díla, datovaného nápisem na soklu do roku 1747, je Karel Legát z Plzně.

K 1. lednu 2024 čítá nemovitý památkový fond Plzeňského kraje celkem 3233 památek, 8 památkových rezervací, 67 památkových zón a 19 ochranných pásem. Mimořádný status národní kulturní památky má v Plzeňském kraji celkem 26 kulturních statků (24 nemovitých a 2 movité památky; nově vyhlášené kulturní památky nejsou s ohledem na účinnost prohlášení k 1. červenci 2024 zatím započítány). Zdroj: NPÚ