„Situace u nás není zdaleka tak kritická, ale i tak se bolševníky objevují a je nutné je odstraňovat,“ tvrdí Michal Červenka, vedoucí plzeňské Agentury ochrany přírody. „I když u nás bolševníky rostou méně, právě z takových menších, bodových lokalit by se mohl do budoucna stát základ pro velkou invazi,“ dodává s tím, že v kraji se nebezpečné rostliny objevují kromě Plzně–severu také na Tachovsku, Klatovsku a Domažlicku.
Podle Petra Hauera, vedoucího odboru životního prostředí Městského úřadu Nýřany, se bolševníky vyskytují například v okolí Bezvěrova. „Je to hraniční oblast sousedící se Slavkovským lesem. Rostliny vídáme podél vodních toků a také podél cest – typická je třeba hlavní silnice vedoucí na Karlovy Vary. Máme výhodu, že nejsme tak zamořeni jako Karlovarsko a likvidace je pro nás tedy snazší, protože neodstraňujeme tak velké množství. I tak je to ale komplikované – jeden rok bolševník sice zničíme, ale několik dalších let je třeba na místo, kde rostl, dohlížet. Jeho semena jsou velice odolná,“ konstatoval Hauer.
Na likvidaci bolševníku je možné také získat dotaci. Jak řekl Martin Plíhal, vedoucí krajského odboru životního prostředí, je ale zapotřebí mít připravený projekt, který se bude zabývat velkou zamořenou plochou. „Finance v takovém případě může poskytnout například operační program Životní prostředí. Některé takové projekty už připravuje Agentura ochrany přírody,“ řekl Deníku.
V Karlovarském kraji si nechali výskyt bolševníku zmapovat. Rostlina totiž kromě zdraví ohrožuje i výnosy zemědělských plodin. Podle výsledků průzkumu ale vzhledem k rozsáhlému a historicky velmi starému rozšíření bolševníku velkolepého na území kraje nelze v dohledné době počítat s celoplošnou regulací. Kraj na ni prostředky nemá a vše závisí na obcích s rozšířenou působností. Některé z nich už regulaci bolševníku připravují na vlastní pěst.
