Americký prezident Barack Obama totiž oznámil v noci na středu premiéru Janu Fischerovi, že jeho vláda ustupuje od záměru radarovou stanici v Brdech vybudovat.

V obcích se slaví, ale peníze nebudou

„Těžko byste tu hledal někoho, koho by tahle zpráva zklamala,“ krčila rameny žena sedící před míšovským grill barem. „Když se tu dělalo referendum, ze všech místních obyvatel byli pro radar pouze čtyři. Tohle je nejlepší zpráva, jakou jsem letos slyšela,“ dodala nadšeně. Odpůrci základny přitom nejčastěji argumentovali údajně škodlivým vlivem radaru na zdraví lidí žijících v okolí, rizikem zdevastování přírody v okolí kóty a nelibostí s přítomností zahraničních vojáků.

Nadšené výkřiky zněly i z dalších obcí na Plzeňsku a Rokycansku. „Jsme přímo nadšeni, že kousek od obce radar stát nebude. Až na jednoho jsme tu všichni byli proti. Referendum to jasně potvrdilo,“ připomněl starosta obce a známý protiradarový aktivista Jan Neoral.

Ovšem poměrně chudý a málo rozvinutý region přijde s pádem radaru i o peníze. „Myslím, že je to škoda pro okres a možná i pro stát. Mohli bychom z toho něco mít. Ti, co by základnu stavěli nebo tam pracovali, by potřebovali byty, nakupovali by tu, zkrátka stali by se občany okresu,“ upozorňuje například starosta Rokycan Jan Baloun.

Topolánkova vláda navíc přislíbila dvaadvaceti brdským obcím celkem 250 milionů korun na rozvoj. Oficiálně finanční pomoc s radarem nespojovala, neoficiálně to ale měla být motivace pro obce, aby se základnou ve své blízkosti souhlasily. Starostové chtěli peníze použít na opravy silnic nebo vybudování infrastruktury. Přesto většinou nelitují, že radar stát nebude. Naděje na dotace už totiž vyhasla ještě před konečným rozhodnutím americké strany.

Finanční injekce padla s vládou

Podle krajské hejtmanky Milady Emmerové by zastavení plánů na vybudování základny nemělo mít žádný vliv na to, zda obce slíbené peníze dostanou, či nikoliv. „Topolánkova vláda slíbila finanční pomoc málo rozvinutým oblastem v našem i Středočeském kraji, a to v bývalých vojenských prostorech,“ řekla Deníku Emmerová. „Slíbila to bez ohledu na to, zda zde radar stát bude nebo nebude. Slib by měl být znovu zvážen a musí se k němu přihlásit a vyjádřit i následovníci Topolánkovy vlády,“ dodala.

Starosta Spáleného Poříčí Pavel Čížek by rád vzal hejtmanku za slovo. Finanční injekce ale podle něj padla spolu s Topolánkovou vládou. „Vyjednali jsme jen peníze na projektovou dokumentaci. Tu stát obcím, které už ji měly nasmlouvanou, zaplatí pouze v případě, že se do pěti let začnou projekty realizovat. A obce, které již začaly stavět, dostanou 15 procent nákladů,“ vysvětlil Čížek. Dodal, že když hejtmanka obcím z Brdska peníze přeje, uvítal by, aby kraj dal Správě a údržbě silnic prostředky na opravu zdejších komunikací. Jsou prý v dezolátním stavu.

V souvislosti s radarem se mluvilo i o stavbách obchvatů Nezvěstic a Spáleného Poříčí. Do svých územních plánů obchvat zanesou, s výstavbou v blízké době ale nepočítají. „I kdyby základna vznikla, zůstala by asi stavba obchvatu vzhledem k současné ekonomické situaci otázkou. Zastavují se i větší dopravní stavby,“ míní místostarosta spáleného Poříčí Jindřich Jindřich.

Nezvěstičtí si obchvat přejí hlavně kvůli stoupajícímu provozu, hluku, prachu a inhalacím. Ale jde i o bezpečnost. Pět metrů od hlavní silnice se učí žáci základní školy a mateřinka je od průtahu vzdálená 20 metrů. „Já osobně jsem přesto rád, že radar nebude. A podle průzkumu i obyvatelé Nezvěstic. Vzhledem k finanční situaci, ve které se republika i svět nachází, se stejně dalo čekat, že stavba obchvatu kvůli radaru padne. Bude se muset postupovat jinak,“ podotkl starosta Nezvěstic Lukáš Karkoš.