V České republice funguje 18 záchytných stanic. Plzeňská nese jedno neobvyklé prvenství. Za noc strávenou v tomto zařízení lidé zaplatí 4500 korun. Není to ovšem jediná věc, na niž už minulý rok upozornila ombudsmanka Anna Šabatová. Kritizovala zejména postup vymáhání v případě, kdy klient peníze za pobyt hned neuhradí.

Nepříjemnou zkušenost s praktikami plzeňské záchytky má za sebou Vojtěch Gajan. Částku, která loni činila 4300 korun, neřešil. Při odchodu podepsal rozhodčí doložku a směnku. Nakonec se suma vyšplhala na 33 tisíc korun. Čtyřicetiletý muž se obrátil na organizaci Člověk v tísni. Dluhová poradkyně této společnosti Vlastimila Feistingerová považuje uvedený postup vymáhání dluhů za nemorální. „V případě, že zachycený občan neuhradí částku na místě, podepisuje uznání dluhu obsahující mimo jiné námi obecně kritizovanou rozhodčí doložku a navíc zajišťovací směnku," konstatovala. Rovněž ombudsmanka už loni negativně zhodnotila kroky provozovatele plzeňské záchytky, kterým je majitel Městské polikliniky Plzeň Pavel Cink. Ve zprávě uvedla, že se jedná o nepřiměřený zajišťovací nástroj. Klienti záchytky totiž nejsou v danou chvíli schopni uvědomit si dopady a rizika podepsání dokumentu – jako v případě pana Gajana.

V čem spočívá jádro kritiky? Spor o nesplacený závazek neřeší soud, nýbrž rozhodčí soudce. „Rozhodčí doložka však pro dlužníka téměř vždy znamená, že pravdu má věřitel, který rozhodci dává práci a má s ním dlouhodobý klientský vztah. Není to nezávislé rozhodnutí. Podpisem rozhodčí doložky se dlužník fakticky vzdává svého práva na spravedlivý proces," vysvětlila poradkyně.

Nejdražší v republice

Zřizovatel záchytky, jež ročně hospitalizuje přibližně 1600 lidí, nepovažuje uplatňované principy za nemorální. Přesto, že většina klientů nemá na to, aby částku zaplatila na místě. „Směnka i rozhodčí doložka jsou standardní postupy, které zákon umožňuje. Snažíme se ale ke každému přistupovat individuálně. Pokud vidíme u dotyčného snahu peníze zaplatit, vyjdeme mu vstříc. Nabídneme mu třeba splátkový kalendář," ubezpečil.

Ombudsmanka se pozastavuje i nad výší úhrady za pobyt na záchytce. „Není zřejmé, jak byla částka kalkulována a čím je způsoben rozdíl oproti platbám na jiných záchytných stanicích," uvedla ve zprávě. Kontaktovala proto Plzeňský kraj, jenž s provozovatelem stanice uzavřel smlouvu. „Na můj dotaz uvedl, že kalkulace ceny je interní záležitostí provozovatele stanice a nemůže se k ní vyjádřit (a to i navzdory tomu, že její stanovení je součástí smlouvy, kterou kraj se stanicí uzavřel)," doplnila.

Skutečnost, že pobyt na plzeňské záchytce je vůbec nejdražší v republice, odůvodnil Cink následovně: „V jiných městech je tato služba součástí nemocnic, které jsou provozovány krajem. To se samozřejmě odráží ve financích. Pokud by to platilo také pro Plzeň, zásadně by klesly náklady na provoz, a tím i cena za služby."

Zdá se, že taková změna je zatím v nedohlednu. Informaci potvrdila krajská radní pro zdravotnictví Milena Starková. Otázkou zůstává, kdo bude záchytnou stanici zajišťovat v dalším období. Příští rok totiž smlouva končí. Cink v současnosti uvažuje, zda se vůbec do nového výběrového řízení přihlásí.