Byl mezi nimi i primátor Martin Baxa, který přijel významné plzeňské rodačce poblahopřát k jubileu do táborského Domova pro seniory. „Je skvělá, naprosto mentálně svěží. Vzpomínala na Plzeň, ptala se na detaily z města," řekl primátor po návštěvě.

Josefina Napravilová se bezprostředně po druhé světové válce proslavila neúnavným úsilím vypátrat české děti zavlečené nacisty do zahraničí. Podařilo se jí objevit čtyři desítky dětí, mezi nimi i ty z z vypálených Lidic.
100letá hrdinka perfektně slyší, je bez brýlí, dobře si pamatuje. Během ceremonií si vzpomněla i na to „jak běhala jako malá s kamarádkou po plzeňském pivovaře."

Pozdější manželka předválečného ředitele Union banky Karla Napravila se kvůli studiu práv později přestěhovala do Prahy. Během květnového povstání ošetřovala raněné a pečovala o osvobozené vězně z Terezína. Jako pracovnice Červeného kříže provázela konvoj s pomocí Čechům, kteří se dostali do Švédska.

Po návratu se Napravilová vydala do Mnichova, kde sídlilo hlavní repatriační centrum. Tam se dostala ke kartotéce se záznamy o dětech českých rodičů, které byly během války deportovány k adopci do zahraničí.

Navzdory pečlivě vedené evidenci nebylo pátrání po zmizelých dětech jednoduché. „Cestovali jsme od vesnice k vesnici. Většinou jsme šli rovnou do školy. Já si tam stoupla před celou třídu a povídám: Kdo z vás si pamatuje 'máma', 'táta', 'šla Nanynka do zelí'," popsala svou metodu před lety v jednom z novinových rozhovorů. I tímto způsobem se jí podařilo dostat zpět do vlasti 40 dětí českých rodičů.

V roce 1947 odešla Napravilová spolu s manželem do Rakouska a odtud už sama do Kanady. Do rodné země se natrvalo vrátila až v roce 1994. Dlouhá léta bydlela v jihočeské Bechyni ve vilce, kterou pak prodala a peníze věnovala nadaci na podporu studentů medicíny. V říjnu roku 2009 jí byl prezidentem propůjčen Řád T. G. Masaryka III. třídy za zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidských práv, oceněna byla také v rodné Plzni.