Linka bude v provozu až do 25. března a jezdí na trase Doubravka, Na Dlouhých - Hlavní nádraží - náměstí Republiky - Lékařská fakulta - Nemocnice Lochotín. Nejmodernější trolejbus Škoda má bateriový pohon a v budoucnu by měl nahradit stávající autobusovou dopravu.

“Obyvatele Severního předměstí si nyní mohou sami vyzkoušet, jak je jízda tímto trolejbusem pohodlná a tichá oproti současným autobusům. Uvnitř najdou navíc informace o chystaných trasách i celém projektu. Chystané trolejbusové linky povedou přes náměstí Republiky a Roudnou na Severní předměstí, k Fakultní nemocnici a na Košutku. A ve vzdálenější budoucnosti i na Vinice,” vysvětluje Miroslav Klas z oddělení dopravy Správy veřejného statku města Plzně.

Nové trolejbusové tratě se připravují souběžně s projektem tramvajové trati č. 3 na Vinice. Její trasa povede ulicí Na Chmelnicích ze současné tramvajové zastávky linky č. 4 Zoologická zahrada a bude končit kousek za křižovatkou ulice Na Chmelnicích a Znojemské ulice, kde na ní částečně naváže plánovaná trolejbusová linka. “Předváděcím provozem linky číslo 9 chceme ukázat dnešní technické možnosti moderních trolejbusů s pomocnou baterií. Jen připomínám, že je to sice propagační linka, ale platí v ní normální tarif MHD,” usmívá se Klas.

Soubor nových tratí má délku až 10 kilometrů a jde o největší projekt v historii trolejbusové dopravy v Plzni. Zároveň musel projekt splnit současné požadavky na tzv. zelenomodrou infrastrukturu. “Ve veřejném prostoru je mnoho protichůdných zájmů. Kromě trolejbusových tratí jsme museli vyřešit také parkování, prostor pro cyklisty a chodce nebo městskou zeleň. V Sokolovské ulici se například bude sázet 62 nových stromů, aby tato ulice měla podobu, která odpovídá dnešním požadavkům,” potvrzuje hlavní projektant Martin Leška.

Součástí představování nových trolejbusových linek na Severní předměstí bylo i mimořádné zpřístupnění měnírny trakčního proudu na Lochotíně. Takových měníren má Plzeň 11 a střídavý proud o napětí 22 kV se v nich nejprve pomocí transformátorů snižuje a poté v usměrňovačích přeměňuje na stejnosměrných 600 V, které potřebují trolejbusy i tramvaje. Právě lochotínská měnírna má ale i velmi zajímavou historii. Původně si v tomto místě na křižovatce Karlovarské a Lidické ulice chtěl majitel košutecké cihlárny Emanuel Klotz postavit vilu. K tomu ale už nedošlo a město Plzeň později doplnilo původní hospodářskou budovu o další stavbu, která od roku 1949 fungovala jako měnírna proudu, mimo jiné pro nedalekou pionýrskou železnici.

Černým dnem byl pro tuto měnírnu 3. listopad 2000, kdy kvůli závadě došlo k požáru a jejímu odstavení. Provoz tramvají byl na několik hodin přerušen a později obnoven díky přepojení napájení na měnírnu Hydro na Denisově nábřeží. “Ani ta se později nevyhnula problémům. V roce 2016 do ní uhodil při bouřce blesk a došlo k poškození 60 řídících automatů. Řídící systém byl ale v té době tak zastaralý, že ho nešlo opravit a musel se pořídit kompletně nový. Ale zvládli jsme to. Po úderu blesku jsme za 40 minut obnovili plnohodnotný provoz ve městě a následně jsme zrekonstruovali řídící systém za provozu a cestující tak nezaznamenali žádný výpadek,” vzpomíná Petr Vracovský, vedoucí střediska měníren PMDP.

A kdy by se mohli Plzeňané nových trolejbusových linek na Severní předměstí dočkat? “Je to jen odhad, ale rádi bychom to stihli do roku 2030, souběžně s projektem tramvajové trati na Vinice,” uzavírá Miroslav Klas.