Kvůli novince, kterou předepisuje novela energetického zákona, by pak totiž zřejmě museli za dodávky platit až o dvanáct procent více. „Z 803 oslovených odběrných míst v Plzni jich o zařízení projevila zájem jen tři,“ uvedl Ivan Hašek, ředitel Plzeňských služeb.

Právě plzeňská společnost se postavila do čela protestů proti nové povinnosti. Využívá k tomu fakt, že zákonodárci nechali nájemníkům či vlastníkům domů možnost rozhodnout se, zda měřidlo chtějí nebo ne.

„Společenstvím vlastníkům rozesíláme dopisy, kde celou situaci vysvětlujeme. Přiložen je i jednoduchý formulář. Pokud další měřící zařízení nechtějí, zaškrtnou pouze, že jim stačí současný způsobe měření,“ vysvětluje Hašek.

Celkově je v západočeské metropoli kolem dvou tisíc odběrných míst. Firma osloví postupně zástupce všech z nich do konce roku.

Bytové domy jsou v současné době opatřeny dvěma měřáky teplé vody. Jeden je u paty domu, další pak zvlášť u každého bytu. „Přineslo by to zdražení. To je nepříjemné jak pro odběratele tak pro dodavatele. Proto jsme se tomu rozhodli předejít,“ sděluje Pavel Kaufmann z Teplárenského sdružení. Náklady na instalaci nového měřidla se jedno odběrné místo pohybují od padesáti do sto padesáti tisíc korun. Ze svého by dodavatelé museli zaplatit i údržbu.

Stejné ohlasy jako v Plzni má novela i v ostatních městech. „Minimální zájem je o měřáky v Praze, Brně i Ostravě. V Hradci Králové jej dokonce nechce vůbec nikdo,“ doplňuje Hašek.

Úprava zákona začne platit od září příštího roku. Jejím důvodem je snaha ušetřit odběratelům peníze. Podle jejích odpůrců se tak ale nestane. „Snaha zákonodárců je pěkná, ale nakonec by se obrátila proti zákazníkům,“ dodává Kaufmann.

Podle Haška je třeba úspor dosáhnout jiným způsobem. „Sem patří například zateplení bytů, nové rozvody a také snažit se neplýtvat,“ konstatuje.

„Už jsme byli obesláni a rozhodli jsme se, že to zatím ponecháme tak, jak to je, tedy, že nebudeme chtít další měřidlo. Po prostudování podkladů jsme usoudili, že by to pro nás v současné době žádnou výhodu neznamenalo,“ sdělil předseda jednoho z plzeňských společenství vlastníků bytových jednotek Miloš Fencl.

Poněkud jiný názor má Zdeněk Mužík ze společnosti Byt–Real, která se v Plzni zabývá správou nemovitostí. „Lidem radíme, aby si další zařízení nainstalovat nechali. Mezi měřícími zařízeními ve výměníku a objektu bytu dochází ke ztrátám. Přestože měřidla povedou ke zdražení teplé vody, zákazníkům by se to mělo nakonec vyplatit,“ vysvětluje Mužík.

Průměrná tří až čtyřčlenná rodina zaplatí za teplou vodu z Plzeňské teplárenské pět až šest tisíc korun ročně.