Proč se deska odhalovala 9. května?
Plzeň k tomuto datu slavila až do roku 1870 tzv. Nový svátek, což byla dvoudenní oslava osvobození z husitského obležení v roce 1434. Jednalo o druhý největší plzeňský svátek, který byl spojen s velkolepým procesím po plzeňských kostelích a kaplích a mimo jiné i obrovským hodokvasem, tancem a hudbou.

Co tehdy znamenalo pro středověkou Plzeň být v obklíčení 43 týdnů?
Hlavně kruté a dlouhé téměř 11měsíční obležení, nezměrné škody a utrpení, hlad a nemoci, obrovské materiální ztráty, požáry, zbořeniště hradeb i domů, zranění i smrt většiny obyvatel. Přesto hrdá Plzeň vytrvala a měšťané uhájili nejen svoji svobodu, život a majetky, ale i čest a věrnost králi.

S tím souvisí velbloud z erbu…
Velbloud se dostal do plzeňského znaku právě pro toto obležení. Plzeňští ukořistili velblouda Sirotkům při jednom z mnoha výpadů. Husité chtěli velblouda zpátky, nabízeli tučné výkupné, a dokonce i ukončení obléhání. Marně. Jako uznání statečnosti císař a král Zikmund dal Plzni zlatého velblouda do znaku.

Proč byla Plzeň tak radikálně protihusitská?
Plzeň se stala protivníkem husitů až během husitské revoluce. V počátcích revolučního hnutí byla ještě Plzeň dokonce jedním z center rodícího se husitství. A právě přítomnost radikálních husitů – pozdějších Táboritů – v Plzni té doby, jejich až bigotní ideologie a odpor k majetku a k normálnímu životu možná znechutilo Plzeňským celou husitskou věrouku.

Odhalili jste pamětní desku obráncům středověké Plzně, je to důležitý moment nebo spíše recese?
Je to jen malou , ale důležitou splátkou dluhu vůči předkům. Myslím, že i její umístění v restauraci Uctívaný velbloud je vhodné, deska bude hodně na očích. Nechceme samozřejmě tvrdit, že Nový svátek obnovujeme v plné šíři a velkoleposti, a nejde ani o náhradu za někdejší 9. květen jako osvobození vlasti Rudou armádou, je to jen ona připomínka našich statečných předků a slavné minulosti Plzně.