Zajímavou teorii jak migréně předcházet razí Plzeňan Čestmír Beránek. Spí v čepici. Tuto fintu mu poradil lékař v roce 1947 a tvrdí, že ze své zkušenosti i zkušeností lidí, kteří se touto radou řídili, to funguje stoprocentně. Upozorňuje, že se nejedná o léčbu, ale o předcházení nemoci. Neurologové ale považují tvrzení za nesmyslné.

„Je dokázáno, že k migrénám bývají náchylní lidé se sníženou funkcí prokrvení hlavy. Okamžité a vyzkoušené řešení je tedy spánek s hlavou zajištěnou proti relativnímu chladu,“ doporučuje Beránek způsob, jak vyzrát nad nechutenstvím, zvracením, poruchami vidění, ale hlavně bolestí hlavy.

Neuroložka s ním však nesouhlasí. „To je naprostý nesmysl. Když ještě nebyly na migrénu léky, radilo se například vypít kávu a pořádně se z bolesti hlavy vyspat v temné místnosti, o čepici jsem nikdy neslyšela,“ říká plzeňská neuroložka Irena Pozděrová. Nemoc postihuje osmnáct procent populace a objevuje se nejčastěji během dospívání. Trápí daleko častěji ženy než muže a i když na ni existují účinné léky, dodnes není příčina nemoci známa.

„Ten kdo na to jednou přijde, nejspíš dostane Nobelovu cenu,“ směje se Pozděrová. Dodává, že v případě migrény se nejedná o civilizační chorobu, počet pacientů podle jejích slov totiž nenarůstá, ale drží se okolo stálých 18 procent populace.

„To že migrénou častěji trpí ženy je dáno hormonálními změnami v těle. U 80 procent pacientek po přechodu migréna ustane. I když to není běžné, migréna postihuje někdy i děti,“ vysvětluje Pozděrová. Lékaři znají faktory, které bolest hlavy, jež trvá 4 až 72 hodin, spustí. „Známým spouštěcím faktorem je například červené víno, nedostatečná stravy, změny spánkového režimu, stres a u žen menstruace,“ jmenuje pouze některé z mnoha známých faktorů neuroložka.

Nevolnost nebo zvracení je častou součástí migrény, není ale pravidlem. „Nevolností třeba netrpím, ale když mě to chytne migréna, nemůžu udělat vůbec nic, naštěstí už na to mám léky, které rychle zaberou,“ popisuje vlastní zkušenosti Anna Novotná z Plzně.