Největším přínosem pro cestující je vybudování nové zastávky Plzeň-Slovany, kterou obsluhují osobní vlaky namísto hůře dostupné stanice v Koterově.

Po nové trati nyní mohou jezdit vlaky až stodvacetikilometrovou rychlostí oproti původní stovce a kromě dvoukolejného mezistaničního úseku se přestavěla také stanice Plzeň-Koterov, v níž byla mimo jiné odstraněna stávající nástupiště. 

„Stanice v Koterově byla hůř dostupná pro cestující. Proto jsme jako náhradu vybudovali zcela novou zastávku na Slovanech, která zlepšila obslužnost okolního území a současně nabídla pohodlnější přestup na MHD. Přístup k vlakům je zde po nové lávce, díky šikmým chodníkům a výtahu se cestující dostanou bezbariérově až na nástupiště,“ říká generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

Zdroj: Deník/Pavel Bouda

Celkovou rekonstrukcí prošel traťový úsek o délce 3,85 kilometru. Na svém severním konci stavba navázala na už dokončenou modernizaci kolejiště plzeňského hlavního nádraží. Na opačném konci se skrývá zárodek tunelu pod tratí pro budoucí silnici I/20, aby se při její stavbě nemusel znovu omezovat provoz vlaků.

„Je to asi 250 metrů dlouhá konstrukce, která je tvořena třemi stěnami, na nichž je stropní deska, po níž vede železniční doprava. Poradit si s tím nebylo jednoduché, protože úhel křížení železnice a budoucí silnice je velice malý, kolem 13 stupňů. Délka tunelového objektu je proto cca 250 metrů a jeho železobetonová konstrukce začíná přímo pod stávajícím silničním mostem do Božkova,“ vysvětluje hlavní inženýr projektu Pavel Langer ze společnosti Sudop Praha.

Váhu celkem 170 tun musela vydržet konstrukce nového železničního mostu v Koterově. Jeho zatěžkávací zkoušky obstarala parní lokomotiva typu 475.1 přezdívaná Šlechtična.
Nový železniční most v Koterově prověřila Šlechtična

Přeložka silnice I/20 bude součástí chystaného východního okruhu města a propojí v budoucnu příjezd od D5 do Plzně s prostorem křižovatky Jateční – Rokycanská, kde bude dále pokračovat až k hotovému čtyřproudému úseku nad Velkým boleveckým rybníkem směrem do Bolevce.

„Až v následujících letech začne zmíněná silniční stavba, prokope se jen pod naší betonovou konstrukcí prostor pro silniční dopravu a nebude potřeba narušit drážní provoz a znehodnotit práci, která je nyní udělaná,“ dodává Langer.

Úpravy trati stály 2,2 miliardy korun, z toho Ředitelství silnic a dálnic vynaložilo téměř 870 milionů a město Plzeň přes 50 milionů korun. Většinu nákladů pokryla evropská dotace.