Částku Deníku potvrdil Jakub Haas z ministerstva financí, které nové přerozdělování daní připravuje. Pomocí novely chce stát srovnat rozdíl mezi velkými a menšími městy. Plzeň, Praha, Ostrava a Brno mají nyní výjimku a peněz dostávají mnohem více, což se má změnit.

„Proč by měla mít Plzeň téměř dvojnásobné příjmy na jednoho obyvatele oproti Českým Budějovicím nebo Zlínu, které plní stejnou funkci regionálního centra?“ argumentuje ministerstvo.

Součástí připravovaného návrhu je také klauzule o tom, že stát bude několik let posílat čtyřem největším městům kompenzace, tedy mimořádné příspěvky na to, aby se mohla s chybějícími stamiliony lépe vyrovnat.

Plzeňský zastupitel Tomáš Jílek (TOP 09), který je zároveň členem Kalouskova expertního týmu, nyní tvrdí, že dopad pro Plzeňany neměl být drastický, protože ministerstvo souhlasí s tím, že kompenazce rozdělí do šesti, namísto do čtyř let. „Za tu dobu se snad zlepší výběr daní a pozitivní vliv by měl mít i předpokládaný hospodářský růst,“ míní Jílek.

Proti připravované novele se tento týden postavila i výkonná rada ODS, peníze pro menší obce by se podle občanských demokratů měly hledat jinde v rozpočtu. Za změnu novely bojují také primátoři čtyř dotčených měst.

Ačkoli vedení Plzně o hrozící díře v městském rozpočtu ví, zatím z investic slevit nehodlá. Hrozí ´pouze´ dalším možným zdražováním městské dopravy nebo omezováním spojů. Podle ekonomického náměstka primátora Martina Zrzaveckého (ČSSD) by mohly stopku dostat také granty do kultury či sportu a mohly by se plošně omezit veškeré služby poskytované městem. „Nechávám si zpracovat analýzu dopadů,“ uvedl Zrzavecký s tím, že nad seznamem investic, které se budou muset zřejmě seškrtat, se politici budou dohadovat.

Rozhodující slovo v bitvě o schválení nového systému rozdělování daní budou mít poslanci. „Udělám maximum pro to, aby návrh ministra Kalouska neprošel,“ prohlásil už dříve ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS). Poslanec za ČSSD Václav Votava, který má sice svou poslaneckou kancelář v Plzni, bydlí ale ve Stříbře a soustřeďuje se na Tachovsko, byl opatrnější. „Jsem pro posílení rozpočtů malých obcí. Na druhou stranu mi připadá snížení částky pro Plzeň vysoké,“ podotkl Votava.

Rozdělování daní

- Plzeň nyní z vybraných daní dostává od státu 3,4 až 3,6 miliardy korun ročně, v budoucnu má být tato suma snížena až o 900 milionů korun.
- Krátit peníze se mají také Praze, Ostravě a Brnu.

Jakub Haas: Proč má mít Plzeň privilegia?

Na otázky týkající se nového přerozdělování daní odpovídá Jakub Haas zministerstva financí.


Dosud Plzeň dostávala po přerozdělení daní od státu asi 3,5 miliardy korun ročně, což je při ročním pětimiliardovém rozpočtu města zásadní částka. O kolik peněz západočeská metropole přijde podle návrhu, který připravujete?
Pokud vyloučíme daň znemovitosti, kterou může ovlivnit městské zastupitelstvo, Plzeň by přišla na daňových příjmech asi o 900 mil. Kč ročně. Současně však navrhujeme několikaleté kompenzace, které by měly městu umožnit dokončit rozplánované investice. Vprvním roce by Plzeň dostala 800 milionů Kč, tato částka by se postupně snižovala.

Jak se stím má městský rozpočet vyrovnat? Město už vposledním roce zdražilo lidem vodu, nájemné na maximální možnou cenu a od ledna vPlzni podraží městská hromadná doprava. Proč berete peníze velkým městům, která doplácejí například právě na veřejnou dopravu či kulturu, za kterou se do metropolí sjíždějí lidé zcelého regionu? Právě tady jsou přece přirozená centra spracovními příležitostmi pro široké okolí, nemocnicemi, divadly, stadiony…
Zaprvé, ministerstvo financí ttěžko může dávat konkrétní rady, to musí zvážit vedení města, popřípadě zastupitelstvo, které je detailně seznámeno smístními podmínkami. MF může pouze apelovat na větší efektivitu všech veřejných výdajů, především investic a důsledné využívání všech možností, které má město na příjmové straně, např. voblasti daně znemovitosti. Např. ČSSD, která je ve vedení města, dlouho volá po zvyšování majetkových daní na celorepublikové úrovni, na úrovni měst ji kupodivu neprosazuje.

Zadruhé, nelze rozumět tomu, proč by měla mít Plzeň téměř dvojnásobné příjmy na jednoho obyvatele oproti Českým Budějovicím nebo Zlínu, které plní stejnou funkci regionálního centra. Tuto nerovnoměrnost se snažíme svým návrhem odstranit.

Chápu menší města, která usilují o víc peněz zdaní a nelíbí se jim protěžování metropolí. Na druhou stranu oni vytvářejí servis na rozdíl od krajských center jen pro své obyvatele.
Stím nelze souhlasit. Cožpak lidé zvelkých měst nejezdí do menších a na venkov? Za účelem rekreace, návštěvy kulturních a přírodních památek atd….

Plzeň čekala, že jí spíš nějaké peníze ze státního rozpočtu přihrajete, když jsme získali titul Evropské hlavní město kultury, například na stavbu nového divadla. Bývalá kulturní náměstkyně primátora Marcela Krejsová dokonce reagovala slovy o mezinárodní ostudě, když stát Plzeň v tomto směru nepodpoři a očekávala v příštích čtyřech letech od státu kolem 1,5 miliardy korun. Vy to tak nevnímáte?
Rád bych vysvětlil roli ministra financí při sestavování rozpočtu. Navrhuje základní parametry celého rozpočtu (celkové příjmy, celkové výdaje, schodek)
a na jejich základě potom přichází snávrhem limitů pro jednotlivá ministerstva a jiné kapitoly. Tento návrh pak musí projednat a schválit vláda jako kolektivní orgán. Jednotliví ministři pak na základě svých priorit rozhodují o struktuře svého rozpočtu. To znamená, že ministr financí vám jen těžko může zodpovědět tento dotaz, který nespadá pod jeho resort.

Plzeň si vrámci kandidatury na Evropské hlavní město kultury naplánovala řadu investičních staveb. Kromě divadla například kulturní centrum Světovar, novou krajskou galerii nebo relaxační zónu ve Štruncových sadech. I spomocí evropských peněz ale musí část financí doplatit sama. Pokud jí stát nepomůže, buď se bude muset zadlužit, nebo se sněkterými projekty rozloučit. Co byste jí jako ministr financí, který přivírá finanční kohouty, poradil?
Na tuto otázku jsem již odpovídal výše.