Opatrně, jednu po druhé, vytahují plzeňští archeologové z hlíny stříbrné mince, uložené kdysi ve středověku obyvateli dnes již zaniklé osady na Zábělé severovýchodně od plzeňské městské části Bukovec. Přesně sto vzácných platidel bylo původně uloženo v plátěném měšci či sáčku, pravděpodobně pod podlahou tehdejšího obydlí. Při geologickém průzkumu lokality je nalezli plzeňští archeologové Filip Kasl a Petr Sokol.

Zdroj: Deník/Pavel Bouda a NPÚ

„Jde převážně o pražské groše Václava IV. a jeden starší groš je z doby Karla IV. A také dva drobné feniky, moravský a bavorský,“ upřesňuje numismatik Jiří Hána.

Nález takových mincí je podle odborníků typický pro období husitských válek, kdy se tyto groše ve velkém ukládaly do země v dobách nepokojů a jejich uschovatelé si je už nestačili vyzvednout. Díky tomu se pak může lépe datovat doba, kdy byly uschovány.

„Nejmladší jsou ty drobné fenikové mince. Například moravský fenik byl ražen nejdříve po roce 1423, což je tedy datum, po kterém se nejdříve mohly dostat mince do země,“ vysvětluje Filip Kasl, jeden z nálezců pokladu.

Archeolog Milan Metlička ze Západočeského muzea ukazuje mince z pokladu, který našli lidé na procházce v lese na Tachovsku. Poklad obsahuje zlaté a stříbrné mince ze 14. století, které byly uloženy v nevelké nádobě.
Za poklad u Kladrub by se dala koupit malá vesnice

Nalezení mincí však nebylo původním cílem plzeňských archeologů. Lokalita Zábělá je známá svými mohylami z doby bronzové i halštatské, ranně středověkým hradištěm a pozůstatky po vrcholně středověkém osídlení. Když místo zasáhla před časem velká vichřice, která vyvrátila stromy na domnělých mohylách, vydali se je tehdy podrobně prozkoumat odborníci ze Západočeského muzea v Plzni. Objevili však další záhadu.

„Zjistilo se, že to nejsou mohyly, ale pozůstatky jakýchsi pecí a obytných objektů z období středověku. Pravděpodobně jde o zaniklou středověkou vesnici. Tato skutečnost ale není zaznamenána v žádných písemných pramenech,“ vysvětluje Filip Kasl.

Archeologové položili v úseku vytipovaným geofyzikálního přístrojem sondy a prostor zaniklé vesnice i za pomoci GPS a detektoru kovu vícenásobně prozkoumali.

Barokní záchodová jímka, objevená v prelatuře kláštera v Plasích, vydala řadu zajímavých nálezů.
Archeologický poklad v Plasích: Barokní jímka odhalila své tajemství

Objevili velké množství různých dlátek a sekáčů, tedy pomůcek pro horníky a lamače kamene. A jen minimálně různé zemědělské náčiní. Zajímavým nálezem byly pro ně i různé kovářské polotovary a hromádky poškozených železných předmětů, jako jsou hřeby a části podkov. Nalezli mimo jiné i pozůstatky obytného objektu, který zničil požár.

„Jde o jakousi středověkou garáž, ve kterém byl umístěn vůz. A tam jsme objevili různé pozůstatky kování a součásti vozu, které byly pro tehdejší obyvatele vzácné. Což je další indicie toho, že ti lidé vesnici opustili narychlo a už se do ní nevrátili. Pokud to vůbec přežili. Domníváme se, že ves byla vypálena nepřátelským vojskem,“ dodává Kasl.

Tím pravým pokladem ale nejsou pro plzeňské archeology samotné stříbrné mince nebo jednotlivé železné předměty.

„Pro nás je nejdůležitější, že všechny objevené informace můžeme spojit dohromady a zjistit, jak to tenkrát bylo. A díky tomuto průzkumu jsme na to přišli. Našli jsme středověké doklady o získávání železné rudy a usuzujeme tedy, že obyvatelé osady se zabývali především jejím dobýváním a shromažďováním poškozených železných předmětů, které následně prodávali do tehdejších hutí. Poté co osadu vypálili nepřátelé, obyvatelé odešli a na stejné místo se již nevrátili,“ uzavírá archeolog Filip Kasl.

Nalezené stříbrné mince byly předány do odborné péče numismatikovi, který je vyčistil a zakonzervoval. Nyní jsou uloženy v depozitáři Národního památkového ústavu v Plzni a zatím nebylo rozhodnuto o tom, kdy a kde je bude moci vidět i veřejnost.