Ženské připravovaly večeři, někteří chlapi se ale víc těšili na pivo. Jasně, byla válka, Němci po atentátu na zastupujícího říšského protektora Heydricha rozpoutali teror, marně už několik dní hledali jakékoliv indicie vedoucí k vykonavatelům tohoto činu.

Ale co, my v Lidicích s tím přece nemáme nic společného. Doba je sice zlá, ale snad bude líp. Pak se zatáhlo nebe, vesnici obklíčily jednotky SS, německé policie … a pak už nebylo nic jako dřív.

Druhý den ráno 10. června byli muži do jednoho u zdi postříleni, ženy odvlečeny do koncentračních táborů. Většina dětí z vesnice byla později udušena výfukovými plyny. Strašlivý osud Lidických otřásl celým světem a také odkryl povahu nacistické zvůle až na dřeň.

Na smutné výročí si včera odpoledne zavzpomínali také Plzeňané, kteří se sešli při znovuobnovení pomníku v centrálním parku na Lochotíně. „Myslíme, si že památník byl tehdy na novém sídlišti zbudovaný při příležitosti 40. výročí vyhlazení obce," vysvětlil Lukáš Mácha z neformálního sdružení Mladých Maják Plzně, jež je hlavním iniciátorem projektu.

Pozapomenutého pomníčku nedaleko lochotínského bazénu si v lednu všimla pětice mladých lidí. S podporou obvodu i dobrovolníků studenti už v květnu upravili okolí památníku, na místě včera proběhla vzpomínková akce.

„Historie nemusí být jenom krásná, hlavně aby byla pravdivá," připomněl Mácha. Akce pořádané společně s Památníkem Lidice se zúčastnila sólistka opery v Buenos Aires Lidice Robinson či jedna žena a šest dětí, které lidickou tragédii přežily. S sebou symbolicky přivezly růže z lidického sadu, které přímo na místě vysadily.

Zúčastněné na místo ze Světovaru dovezla historická tramvaj. „Město bývá často ucpané, proto jsme účastníkům chtěli zjednodušit cestování na místo. Myslíme, že to pro ně mohl být i hezký zážitek," vysvětlil jeden z organizátorů Pavel Motejzík.

Adéla Šmausová