Dnes patří mezi nejuznávanější české umělce zabývající se ztvárňováním prehistorické fauny a flóry. Stejně jako u mnoha dalších podobně zaměřených ilustrátorů, stály za jeho láskou k prehistorii obrázky geniálního Zdeňka Buriana. „Jako kluk jsem tehdy dostal povídkovou knížku Z hlubin pravěku od Josefa Augusty, ilustrovanou Zdeňkem Burianem. A moje nejoblíbenější povídka tam byla o Styrakosaurovi. Tak jsem jej zkusil nakreslit,“ vzpomíná malíř na své umělecké začátky.

Výstava Pravěk štětcem, tužkou a uhlem je mimořádná nejen svým rozsahem, ale i počtem vystavujících umělců. | Video: Deník/Pavel Bouda

Když později na Plzeňsku probíhaly paleontologické vykopávky karbonských pralesů, naskytla se mu možnost být přímo u toho.

„Dal jsem se tehdy dohromady s paleobotaniky ze Západočeského muzea a Národního muzea a Přírodovědné fakulty v Praze, takže jsem si mohl na ty zkameněliny přímo sáhnout a pod vedením odborníků jsem zkoušel kreslit karbonské rostliny a pralesy. A pak jsem začal spolupracovat i s ostatními paleontology a zajímal se i o obratlovce a další zvířata. Ale mým nejoblíbenějším obdobím je hlavně karbon,“ vysvětluje malíř, jehož kresby zachycují například i tvory žijící na březích nýřanského jezera před 300 miliony let.

Nezůstalo však jen u obrazů. Jiří Svoboda vlastní i zajímavou sbírku zkamenělin. Kosti nosorožce srstnatého nebo zkameněliny mořských živočichů z období křídy. „Ty jsou 90 milionů let staré. A pokud si pozorně prohlédnete mé obrazy, určitě je tam také objevíte. Posloužily mi jako inspirace,“ říká malíř a po chvilce váhání prozrazuje i své oblíbené naleziště. „Je to Železná u Žatce, tam se dá občas něco zajímavého najít.“

A co stálo na počátku jeho zájmu o prehistorické zkameněliny? Prý to byla veliká náhoda. „Když mně bylo čtrnáct let, naši koupili barák a hloubili jsme tam žumpu. Táta mně hodil poměrně velký kámen a já ho nechytil. Kámen spadl, rozpůlil se a vypadl z něj krásný zkamenělý šnek. Kdybych takového chtěl najít, tak bych ho v životě nenašel,“ usmívá se devětapadesátiletý Jiří Svoboda.

Ten spolu s dalšími devíti kolegy přijel představit svá umělecká díla včetně zmíněné sbírky zkamenělin na unikátní výstavu s názvem Pravěk štětcem, tužkou, uhlem. Ta je mimořádná nejen svým rozsahem, ale i počtem vystavujících umělců a v západních Čechách nemá obdoby.

Kromě děl Jiřího Svobody je na výstavě k vidění i desítka obrazů ve světě uznávaného ilustrátora Jana Sováka, který žil dlouhou dobu v USA a Kanadě. Ten mimo jiné vyzdobil paleontologické oddělení Národního muzea v Praze a jeho ilustrace dokonce využil Steven Spielberg pro svůj film Jurský park.

Své obrazy zde vystavují mimo jiné i Petr Modlitba, nekorunovaný král českého paleoartu a pokračovatel práce Zdeňka Buriana, Jiří George Teichmann, který utekl v 80. letech do Kanady a jehož kresby dnes zdobí mnohá kanadská muzea, Vladimír Rimbala, David Berger, Jiří Grbavčic, Arnošt Hanák a Radko Šarič.

Výstava Pravěk štětcem, tužkou a uhlem, jejímž kurátorem je Václav Fiala, je pro veřejnost k vidění až do 30. května tohoto roku v Galerii Alšovka v Kollárově ulici v Plzni. Otevřeno je vždy v úterý a ve čtvrtek od 15 do 20 hodin, v jiné termíny po telefonické domluvě.