Dnes patří mezi nejuznávanější české umělce zabývající se ztvárňováním prehistorické fauny a flóry. Stejně jako u mnoha dalších podobně zaměřených ilustrátorů, stály za jeho láskou k prehistorii obrázky geniálního Zdeňka Buriana. „Jako kluk jsem tehdy dostal povídkovou knížku Z hlubin pravěku od Josefa Augusty, ilustrovanou Zdeňkem Burianem. A moje nejoblíbenější povídka tam byla o Styrakosaurovi. Tak jsem jej zkusil nakreslit,“ vzpomíná malíř na své umělecké začátky.

Zdroj: Deník/Pavel Bouda

Když později na Plzeňsku probíhaly paleontologické vykopávky karbonských pralesů, naskytla se mu možnost být přímo u toho.

„Dal jsem se tehdy dohromady s paleobotaniky ze Západočeského muzea a Národního muzea a Přírodovědné fakulty v Praze, takže jsem si mohl na ty zkameněliny přímo sáhnout a pod vedením odborníků jsem zkoušel kreslit karbonské rostliny a pralesy. A pak jsem začal spolupracovat i s ostatními paleontology a zajímal se i o obratlovce a další zvířata. Ale mým nejoblíbenějším obdobím je hlavně karbon,“ vysvětluje malíř, jehož kresby zachycují například i tvory žijící na březích nýřanského jezera před 300 miliony let.

Nezůstalo však jen u obrazů. Jiří Svoboda vlastní i zajímavou sbírku zkamenělin. Kosti nosorožce srstnatého nebo zkameněliny mořských živočichů z období křídy. „Ty jsou 90 milionů let staré. A pokud si pozorně prohlédnete mé obrazy, určitě je tam také objevíte. Posloužily mi jako inspirace,“ říká malíř a po chvilce váhání prozrazuje i své oblíbené naleziště. „Je to Železná u Žatce, tam se dá občas něco zajímavého najít.“

Kolosální velryba, jejíž fosilie objevili vědci z Peru, může vystřídat plejtváka obrovského na pozici největšího tvora, který kdy žil na planetě Zemi
Pravěké monstrum. Vědci možná objevili největšího tvora, jaký kdy na Zemi žil

A co stálo na počátku jeho zájmu o prehistorické zkameněliny? Prý to byla veliká náhoda. „Když mně bylo čtrnáct let, naši koupili barák a hloubili jsme tam žumpu. Táta mně hodil poměrně velký kámen a já ho nechytil. Kámen spadl, rozpůlil se a vypadl z něj krásný zkamenělý šnek. Kdybych takového chtěl najít, tak bych ho v životě nenašel,“ usmívá se devětapadesátiletý Jiří Svoboda.

Ten spolu s dalšími devíti kolegy přijel představit svá umělecká díla včetně zmíněné sbírky zkamenělin na unikátní výstavu s názvem Pravěk štětcem, tužkou, uhlem. Ta je mimořádná nejen svým rozsahem, ale i počtem vystavujících umělců a v západních Čechách nemá obdoby.

Kromě děl Jiřího Svobody je na výstavě k vidění i desítka obrazů ve světě uznávaného ilustrátora Jana Sováka, který žil dlouhou dobu v USA a Kanadě. Ten mimo jiné vyzdobil paleontologické oddělení Národního muzea v Praze a jeho ilustrace dokonce využil Steven Spielberg pro svůj film Jurský park.

Čtyřicet milionů let před dinosaury vládl Zemi jiný obří tvor. Pampaphoneus biccai byl největší masožravec své doby
Zemi vládl miliony let před T-rexem. V Brazílii našli kosti obávaného predátora

Své obrazy zde vystavují mimo jiné i Petr Modlitba, nekorunovaný král českého paleoartu a pokračovatel práce Zdeňka Buriana, Jiří George Teichmann, který utekl v 80. letech do Kanady a jehož kresby dnes zdobí mnohá kanadská muzea, Vladimír Rimbala, David Berger, Jiří Grbavčic, Arnošt Hanák a Radko Šarič.

Výstava Pravěk štětcem, tužkou a uhlem, jejímž kurátorem je Václav Fiala, je pro veřejnost k vidění až do 30. května tohoto roku v Galerii Alšovka v Kollárově ulici v Plzni. Otevřeno je vždy v úterý a ve čtvrtek od 15 do 20 hodin, v jiné termíny po telefonické domluvě.