Jak dlouho se hnízdo zkoumalo a co se z něj dalo zjistit?
Šlo především o to, jestli tam jsou ještě královny a v jakém množství. Naštěstí se ukázalo, že jich tam bylo velmi málo, pouze pět. Dá se navíc předpokládat, že ještě nevylétaly, protože byly ve fázi tvorby trubců, což jsou vlastně ještě samci. V této fázi je není jednoduché rozeznat, je třeba s tím mít zkušenosti, ale nemají například žihadlo.

Co vám ještě výzkum napověděl?
Není to asi statisticky průkazné, ale podle informací z okolních států, například od kolegů ze Slovenska, obsahují tamní hnízda stovky královen, někdy i tisícovky. A tady jich bylo pouze pět. Dá se to vysvětlit tím, že u nás je relativně kratší vegetační sezona, tudíž se hnízdo nestihne dostat do té fáze, kdy začne produkovat více matek. Ve většině oblastí oceánského klimatu, jako třeba ve Francii nebo Španělsku, mrazy přicházejí déle. Stejně tak na Slovensku nebo v Maďarsku. To by pro nás mohlo být pozitivní zjištění.

Nález tak velkého hnízda měl velkou publicitu v médiích. Kolik telefonátů či upozornění jste následně od lidí obdrželi?Různých informací přišlo jen na naši emailovou adresu přes čtyři sta z celé republiky. Samozřejmě nejvíce z Plzeňska, protože zde se to lidí nejvíce dotýkalo a byli proto aktivnější. Některé nálezy jsme ověřovali, ale žádný další výskyt sršně asijské se zatím nepotvrdil.

Přírodovědci ze Západočeského muzea v Plzni zkoumají hnízdo sršní asijských.
Přírodovědci otevřeli hnízdo sršní asijských. Podívejte se, jak vypadá

Není tedy pravděpodobné, že by se na jaře objevila nová sršní hnízda v nejbližším okolí nálezu?Z tohoto hnízda pravděpodobně ne, ale samozřejmě nikdy nemáme jistotu, že si sršni nepostavili na jiném místě hnízdo další.

Chystáte se tedy na jaře bedlivěji sledovat terén a hlavně lokalitu nynějšího nálezu?
Plánujeme monitoring jak na jaře, tak i v současné době, protože opadává listí ze stromů a v korunách stromů bude možné hnízda sršňů lépe zahlédnout. Na rozdíl od našich sršní, které si staví hnízda třeba v opuštěných ptačích budkách nebo přimknuté k budově. Dobrým rozpoznávacím znakem by mohlo být také to, že hnízdo sršní asijských má vždy vchod z boku. Takže pokud by lidé viděli nějaké takové velké hnízdo, bylo by dobré nám tuto informaci co nejdříve předat a my jej zkontrolujeme.

Jak tyto sršně laik na první pohled rozezná kromě už dříve zmiňovaných rozdílů ve zbarvení? Podle rychlosti a stylu létání?
Pokud člověk nemá srovnání se sršní obecnou, tak na první pohled ne, ale dá se říci, že sršeň asijská létá výrazně rychleji, protože loví včely v letu, zatímco naše sršeň ne. Zblízka jsou pak zřetelné základní rozeznávací znaky, jako tmavší tělo a výrazně žluté nohy na koncích.

Jak vypadá sršeň asijská:

Je bodnutí sršně asijské pro běžného člověka bolestivější a nebezpečnější než od od sršně obecné nebo naopak?Její bodnutí je srovnatelné s bodnutím naší včely. Možná je bolestivější a nebezpečné je především pro alergiky nebo když se jedná o větší počet bodnutí. Žihadlo má totiž možná i centimetr dlouhé, zatímco včela jen několik milimetrů. Hasiči proto při zásahu používají speciální ochranný oblek ze zesíleného vlákna, které sršní bodnutí nepropíchne.

Nemáte obavy, že nyní lidé začnou decimovat i naší sršeň obecnou?
Ta obava je namístě. Lidé pochopitelně dostali strach, ale tady bych je vyzval, aby k tomu přistupovali s určitou mírou rozumu. U školek nebo tam, kde by hrozilo nějaké nebezpečí, sršní hnízda pochopitelně likvidují hasiči. Ale kde nikomu nevadí, třeba v lesích, je vhodné je ponechávat. Sršeň obecná je náš vrcholný predátor hmyzu a likviduje především mnoho škůdců. A není ani tak agresivní jako například včela, která si své hnízdo chrání výrazně víc.

Hasiči v Plzni likvidovali v pondělí 9. října hnízdo sršně asijské, jedná se o první potvrzený výskyt tohoto invazního hmyzu u nás.
Hasiči odstranili hnízdo sršní asijských. Tak velké ještě nikdy nelikvidovali

Kde se nyní ono hnízdo nachází?V současné době je uložené v Západočeském muzeu, kde bude preparováno a uschováno. Pravděpodobně bude v nejbližších měsících i vystaveno pro veřejnost.

Zopakujme tedy, kam by měli lidé, pokud zpozorují podezřele velká sršní hnízda, svůj nález hlásit.
Určitě by nám měli tuto informaci zaslat co nejdříve na naši emailovou adresu invaznidruhy@nature.cz.

Na závěr se nabízí otázka, zda vás osobně sršeň někdy bodla?
Ne, zatím se to nestalo. A nebodla naštěstí ani nikoho z blízkých. Zato bodnutí od vos nebo včel si užívám zcela běžně.