„Takové zvíře jsme dělali někomu na zakázku úplně poprvé. Je to mladší sestřička velbloudice, kterou máme u nás v Kovozoo a na kterou se zadavatelé přijeli osobně podívat. Ale samozřejmě jsme věděli, že se jedná o velbloudici z plzeňského znaku, tak bylo důležité si její vzhled pečlivě nastudovat, aby socha odpovídala realitě,“ řekla Deníku Martina Juřenová z týmu Kovozoo.

V roce 1466 rozšířil plzeňský znak papež Pavel II., když za věrnost města Římu přidal zlaté opásané klíče na stříbrném pozadí, které symbolizují papežský úřad, a zbrojnoše, který drží polovinu černé orlice, na zlatém pozadí.V roce 1466 rozšířil plzeňský znak papež Pavel II., když za věrnost města Římu přidal zlaté opásané klíče na stříbrném pozadí, které symbolizují papežský úřad, a zbrojnoše, který drží polovinu černé orlice, na zlatém pozadí.Zdroj: heraldikamest.wz.czKovová velbloudice váží téměř jednu tunu, na výšku měří 3,6 metru a na délku 4,7 metru. Autorem sochy je Jakub Vaňhara, který ji vytvořil převážně z kovového odpadu a práce na ní mu trvala dva s půl měsíce.

Socha samozřejmě neunikla pozornosti Plzeňanů. Názory na ní se však různí. „Je to hezký nápad, velbloud k Plzni patří a bude sloužit i jako pěkný orientační bod,“ říká sedmatřicetiletá Dana na nedalekém parkovišti. Jiný názor má třiasedmdesátiletý Jaroslav. „Osobně bych sem dal jiné zvíře, ale jaké, to prozrazovat nebudu,“ utrousí stručně a mizí v obchodě.

Plzeň chystá pětiměsíční rekonstrukci tramvajové trati od náměstí Republiky až po Šafaříkovy sady
Centrum Plzně čekají komplikace. Oprava tramvajové trati potrvá pět měsíců

Velbloud je v plzeňském znaku už od roku 1434, kdy bylo živé zvíře ukořistěno husitským obléhatelům při úspěšném výpadu obránců za městské hradby. Od té doby je po stříbrné chrtici velbloud druhou nejstarší částí plzeňského znaku. Ten doplňují ještě dva papežské klíče a zbrojnoš ve zlatém poli, držící polovinu černého orla.