Tradiční slavnosti svobody v Plzni opět připomněly poslední okamžiky války a první dny osvobození západu Čech spojeneckými vojsky. Centrem města projel konvoj svobody, v sadovém okruhu rozbily své kempy kluby vojenské historie a vše doprovodil bohatý kulturní program včetně vzpomínkových aktů na americké a belgické veterány, kteří Plzeň v roce 1945 osvobozovali.

Zdroj: Deník/Pavel Bouda

Letos poprvé byl součástí těchto oslav i historický Legiovlak, dorazivší na plzeňské nádraží, aby připomněl i jiné hrdiny. Českoslovenští legionáři byli dobrovolnické vojenské jednotky, sestavené na ruském území v letech 1914–1920, aby bojovaly nejprve proti rakousko-uherské a německé armádě na Ukrajině a poté spolu s Bílou armádou proti Rudé armádě.

„Náš historický vlak má čtrnáct vagónů, z toho jedenáct je expozičních. Jsou přestavěné na jiný rozchod kol, protože v Rusku mají větší, než je standardní středoevropský. Většina z nich vznikla přestavbou z původně rakousko-uherských vagónů, takže větší část těch vozů 1. světovou válku ještě zažila. A jeden vagon má přímou spojitost s legionáři, protože přepravoval naše legie, které za války působily v Itálii a Francii a zasáhly do bojů o Slovensko v roce 1919. Z těch dob tu zůstal i průstřel a stopa po odražené střele,“ popisuje Jiří Müller, vedoucí posádky Legiovlaku.

Putovní muzeum československých legií ovšem nepřitáhla na plzeňské nádraží dobová parní lokomotiva, protože do cesty se jí postavila překážka v podobě Ejpovického tunelu. „Do něho parní lokomotiva pod výkonem už nesmí vjíždět a dotlačit ji sem a zase zpátky pomocí jiné lokomotivy by bylo příliš nákladné,“ vysvětluje Müller.

Českoslovenští legionáři se zúčastnili několika vítězných bitev, například té u Zborova, která posléze umožnila Masarykovi jednat o samostatném Československu. Po jeho vzniku pak měli legionáři více možností a času chodit i do ruských měst. Začali proto více dbát na svůj vzhled a oblečení.

Lev Trockij a Lev Kameněv přijíždějí do Brestu Litevského
Brestlitevský mír: Podlá smlouva mezi bolševiky a Němci zradila české legionáře

„Snažili se trochu i frajeřit, protože se chtěli zalíbit ruským ženám. Uniformy si z toho důvodu často zdobili, našívali si na ni různé kapsy, mosazné knoflíčky a s oblibou nosili i jezdecké bičíky, které si mohli koupit v plukovní prodejně. Ruské dívky si pak někteří vzali ženu a vrátili se s ní do Československé republiky. Pro ni to naopak znamenalo příležitost utéci z té ruské bídy,“ říká průvodce v dobové uniformě Richard Kučera s tím, že základní oblečení průvodci fasují, ale chtějí-li něco navíc, musejí si to koupit nebo nechat ušít.

„Třeba tuhle moji čepici jsem si nechal ušít podle historického vzoru a dobových fotek. Je to takzvaná mačkavka, dobová frajeřinka, které se přezdívalo třeba i langoš,“ usmívá se Richard.

Legiovlak na plzeňském nádraží navštívilo denně přes tisíc lidí. Jeho další zastávka bude v Klatovech od úterý 7. května do neděle 12. května. Na klatovské nádraží jej odtáhne současná dieselová lokomotiva.