Významným připomenutím tehdy ještě vzdálených bojů druhé světové války byly na našem území vedle německé okupace dlouho jen nálety bombardérů a letecké souboje. I k těm ale v prvních letech války bylo ještě daleko, na nebi se tu tak proháněly pouze německé stroje. Nebylo divu, hluboký týl s dokonalou předválečnou sítí kvalitních letišť představoval ideální místo pro letecký výcvik. To se však neobešlo bez leteckých havárií, jeden takový příběh se postupně podařil lokalizovat do okolí Černošína na Tachovsku.

Ze začátku 2. sv. války byl Dornier Do 17 nejpočetnějším bombardérem německého letectva. Rychle ale zastaral, byl nahrazen modernějšími typy a většinou dosloužil při výcviku.Ze začátku 2. sv. války byl Dornier Do 17 nejpočetnějším bombardérem německého letectva. Rychle ale zastaral, byl nahrazen modernějšími typy a většinou dosloužil při výcviku.Zdroj: z archivu Jana Vladaře

Mezi osmdesáti tisíci položkami v seznamu ztrát školních jednotek německého letectva Luftwaffe, který zpřístupnil Německý vojenský archiv, se nachází také záznam o havárii bombardéru Dornier Do 17 v lokalitě ‚bei Plan‘ dne 28. ledna 1941. Stroj náležel pilotní škole pro vícemotorová letadla FFS C 15 (Flugzeugführerschule C 15). Strohý tabulkový záznam ještě heslovitě uváděl, že došlo k Notlandung infolge Motorschaden (nouzovému přistání pro poruchu motoru). Poškození letadla přesto dosáhlo 90 % a bylo smrtelné pro pilotního žáka Uffz. Rudolfa Berensmeiera (*17. 5. 1915, Ostscheid), který je dnes pohřben na hřbitově v rodném Ostscheidu v okrese Herford v Severním Porýní-Vestfálsku. Druhý člen posádky, palubní mechanik Uffz. Josef Lurtz (v jiné variantě zápisu Lurz), byl při havárii zraněn.

Setkání u pomníčku nedaleko Nového Sedliště. Vlevo Johann Nusser, nejstarší pilotův syn, vpravo Karl Nusser, nejmladší syn. Uprostřed badatel Jan Šrotýř, který pátral po příběhu pilota Georga Nussera.
První let skončil tragicky, Němce sestřelil MIG nad Tachovskem před 60 lety

Bližší údaje k přesnější lokalizaci havárie záznam neobsahuje, ale že jde zřejmě o lokalitu na západě Čech naznačovala jiná, lehčí, nehoda ke které došlo na letišti v Mariánských Lázních. Dne 18. června 1941 se při pojíždění po letištní ploše srazila dvě letadla. Jedním, poškozeným z 30 %, byl lehký školní dvouplošník Arado Ar 66 pilotní školy Sch/FAR 63 (Schule/Flugzeugausbildungsregiment 63), která byla od října 1940 umístěna právě na základně v Mariánských Lázních. Druhým strojem, poškozeným z 10 %, byl třímotorový Junkers Ju 52 WNr. 6327 (výrobní číslo) právě od FFS C 15. Pilotní škola FFS C 15 byla založena v lednu 1940 v Lübenu, v září 1940 se přesunula na základnu Gablingen u Augsburgu, ale pro dálkové cvičné lety využívala řadu jiných výcvikových základen jako třeba Mariánské Lázně.

Nejnovější studium zahraničních badatelů, postupně pečlivě prověřujících jednotlivé záznamy, ale odhalilo pro havárii dornieru přesnější lokalizaci ‚1 km südöstlich Triebl, 7 km südöstlich Plan‘, tedy 1 km jihovýchodně od Třebele a 7 km jihovýchodně od Plané. Zde se údaje ze zahraničních archivů nápadně protínají s lokálními zprávami. Během poválečného shromažďování historického materiálu Letecká válka na území ČSR pro Hlavní štáb Ministerstva národní obrany oslovila Okresní správní komise - bezpečnostní referát ve Stříbře také Místní národní výbor ve Svojšíně. V odpovědi na dotazníkovou akci ze dne 17. 4. 1946 se uvádí: „podle výpovědi Heleny Remmingerové, manželky býv. něm. četnického strážmistra, mělo havarovati spojenecké letadlo u obce Víchov koncem roku 1944. Bližší údaje nemůžeme podati.“ Přestože Třebel a Víchov jsou od sebe vzdálené 8 km a nesouhlasí i další údaje, je pravděpodobné, že jde o totožný případ jen zkomolený časovým odstupem. Dnes se již nepodařilo najít přímého očitého svědka, pouze několik starších obyvatel Otročína a Svojšína, kteří se ale přistěhovali až v poválečném období, zaslechlo nejasné zprávy o nějaké havárii na kraji lesa v půli cesty mezi Svojšínem a Pytlovem.

Snímky opravny letadel a nálezů u Chodové Plané.
Nadšenci pátrají po válečné opravně letadel u Mariánských Lázní

Na udané místo se proto v letošním roce zaměřil terénní povrchový průzkum. Pátrání po přesném místě dopadu letadla zajistili během prázdnin plzeňští skauti z 53. oddílu Šedá střela, kteří měli na louce u Kosího potoka letní tábor. Skupinu skautů vedl student archeologie Martin Pytlík pod dohledem archeologa Jan Vladaře. Nejprve se podařilo na kraji lesa ve svahu nad bezejmenným potůčkem stékajícím u Svojšína do řeky Mže nalézt drobný úlomek kovu s otvory po nýtech charakteristický pro konstrukci letadel. Na okraj lesa v okolí prvního nálezu se v září 2023 soustředil detailní průzkum a drobné nálezy ležící volně na povrchu nebo vyčnívající z lesní půdy začaly přibývat. Asi 20 drobných kovových kousků jasně dokládá, že bylo nalezeno místo letecké havárie, prozatím ale neumožňují určit typ nebo příslušnost letadla. Každý nález byl označen a zakreslen. Postupně tak vznikl plán ukazující na největší koncentraci nálezů. Tam by se v budoucnu mohl zaměřit archeologický výzkum, který snad odhalí další, významnější nálezy dosud ukryté pod zemí. Jedná se totiž o zcela výjimečnou lokalitu, dosud nepoškozenou hledači s detektory kovů. Neporušená nálezová situace snad umožní zjistit další detaily celého příběhu a také potvrdí domněnku, že jde o místo havárie dornieru z 28. ledna 1941.

Možnosti archivního studia k této nehodě byly vyčerpány už dávno před letošním pátráním, proto bylo velkým překvapením, když se v listopadu 2022 ozvala paní Ute z Löhne, německého města, jehož součástí je dnes i Ostscheid. Z následující korespondence se ukázalo, že dědeček paní Ute byl bratrem letce Rudolfa ‚Rudi‘ Berensmeiera. Paní Ute také v rodinném albu vyhledala a laskavě poskytla několik fotografií připomínajících jeho krátkou leteckou kariéru.

Obětí havárie cvičného bombardéru Dornier Do 17 byl pilotní žák Uffz. Rudolf Berensmeier (*17.5. 1915 Ostscheid).Obětí havárie cvičného bombardéru Dornier Do 17 byl pilotní žák Uffz. Rudolf Berensmeier (*17.5. 1915 Ostscheid).Zdroj: z archivu Jana Vladaře

kopilot Dominik Chrobák (uprostřed)
Z Mariánských Lázní do Německa. Pilota uneseného letounu zastřelili

Zřícený bombardér, celým typovým označením Dornier Do 17 E-3 WNr. 3096, náležel mezi první tři stovky kusů vyrobených v mateřské továrně Dornier v Oberpfaffenhofenu u Mnichova někdy koncem roku 1936. Jednalo se o moderní celokovový stroj s dvěma motory BMW VI 7.3 určený pro tři členy posádky. V době předválečné výstavby německé Luftwaffe tvořil páteř bombardovacího letectva, ale do roku 1939 stroje původní verze Do 17 E zastaraly a byly postupně repasovány na novější varianty. Také stroj WNr. 3096 byl nejprve přidělen některé bombardovací jednotce, později ale místo repase dosloužil v pilotní škole v Gablingenu.

Havárie dornieru ale nebyla na Tachovsku jedinou. Jen o půl roku později, 25. července 1941, mezi desítkami drobných nehod při provozu na letišti v Mariánských Lázních, došlo také k 20% poškození stroje Heinkel He 50 WNr. 1261 opět z Sch/FAR 63. K poškození došlo u Kuttenplan (Chodová Planá) během nouzového přistání pro poruchu motoru. Současně zachycuje série čtyř dobových fotografií demontáž a přepravu stroje Heinkel He 51 s označením CW+AX z areálu cihelny severovýchodně od Chodové Plané.

Prostému spojení obou dokumentů ale odporuje odlišný typ letadla. Dvoumístný Heinkel He 50, uvedený v protokolu o ztrátě letadla, byl raritním strojem. Vznikl na objednávku japonského námořnictva jako střemhlavý bombardér a v Japonsku byl také licenčně vyráběn. Německé letectvo odebralo jen stovku kusů. V seznamu ztrát školních jednotek proto figuruje jen jedna fatální havárie a 12 lehčích poškození. Dvě z nich (WNr. 1261 a WNr. 2961) ale hlásila právě Sch/FAR 63 z Mariánských Lázní a celkem jsou u Sch/FAR 63 doloženy čtyři kusy He 50.

Dvoumístný cvičný Albartos Al 101 byl vyroben pouze v 71 kuse. Konstrukčně se jednalo o tzv. vzpěrový hornoplošník, proto si u německých letců vysloužil přezdívku „Regenschirm“ (deštník). Na ilustračním snímku je stroj ještě s civilním označením D-ESEV.
Nepřímá oběť války: Děvče na Jerglovce zabilo výcvikové letadlo

Naopak jednomístného Heinkelu He 51, doloženého fotograficky, bylo vyrobeno přes sedm set kusů a od roku 1935 představoval základ předválečného stíhacího letectva, byl také exportován do Bulharska a účastnil se bojů ve Španělsku. Od roku 1938 byl od bojových jednotek postupně vyřazován, ale dále sloužil v pilotních školách. U Sch/FAR 63 nebyl zastoupen ve velkém počtu, v záznamech jsou jen dvě lehké havárie WNr. 1028 dne 30. září 1940 na letišti ve Straubingu a WNr. 869 dne 4. srpna 1941 na mateřském letišti v Mariánských Lázní.

O tom, jak to bylo doopravdy, kde se vzal Heinkel He 51 u Chodové Plané, tedy nelze v současnosti říct nic jistého. Celistvý přehled o letecké válce nad Tachovskem v letech 1939 – 45 ale vzniká dál, i když jen pomalu, z nesourodých, někdy i protichůdných zlomků písemných nebo fotografických dokumentů, případně terénních zjištění a nálezů, ale i ze vzpomínek posledních pamětníků.