Vyhlášení války v červenci roku 1914 nevzbudilo v Plzni pražádné nadšení. Mobilizace však proběhla bez jakýchkoli známek odporu. Když 19. srpna odjíždělo několik praporů 35. pěšího pluku na frontu, Plzeň se s nimi rozloučila zpěvem Hašlerovy písničky „Pětatřicátníci, hoši jako květ.“ Osudy pluku za světové války byly dosti komplikované. V roce 1917 se dokonce střetl v bitvě u Zborova s československými legionáři. Poté došlo k jeho rozpuštění. Již jako součást československého vojska byl obnoven v Itálii. Do nové republiky se „pětatřicátníci“ vrátili až na konci roku 1919. Čestného označení FOLIGNO pluk obdržel v roce 1923.

Nevelká popularita monarchie obdržela tvrdý úder v roce 1916, když ministerstvo obchodu nařídilo, aby pivovary vařily jen 35% předválečné produkce. Navíc došlo k omezení prodeji piva v hostincích na jeden jediný půllitr!

V průběhu války se konala v Plzni a okolí celá řada demonstrací a stávek. K většině z nich vedl hlad. K nejtragičtější události došlo v červnu roku 1918, kdy hladové bouře vedly k rabování skladů a vozů s potravinami. Přivolaní vojáci byli napadeni kamením. Následná bezhlavá palba zasáhla dvanáct osob, většinou dětí, z nichž šest zahynulo. Tragický incident dnes připomíná pomník z roku 1923 na plzeňském ústředním hřbitově.

Šest set metrů vysoký mrak prachu a dýmu nad fabrikou.
Klidný den se proměnil v peklo. Při výbuchu muničky zahynuly stovky lidí

Ačkoli se toho o diplomatických aktivitách vedoucích k ukončení války v Plzni příliš nevědělo, situace na frontách i celkový rozklad rakouského státu přiměl plzeňské politiky k vytvoření Národního výboru, a to již 21. října 1918. O den později začala na radnici pracovat jeho kancelář.

První spontánní demonstrace po kapitulaci Rakouska vypukla 28. října krátce po dvanácté na Petrohradě. V čele průvodu bylo neseno oznámení o úmrtí monarchie a symbolicky i její rakev. K jedinému většímu incidentu mohlo v Plzni dojít po 13. hodině, když se před Měšťanskou besedou objevila armáda. Ovšem jednatel Národního výboru, Luděk Pik, dosáhl rychlého stažení vojáků na ubikace. Odvetou přihlížejících se stal útok na vše, co Rakousko připomínalo, např. z budovy hejtmanství byl stržen znak státní policie.

Ačkoli se proklamace o vyhlášení československého státu do Plzně 28. října nedostala, plzeňský Národní výbor provoláním „České veřejnosti na Plzeňsku! Občané!“ formálně převzal v pozdních odpoledních hodinách moc na území soudního okresu.

Manifestace spojené s likvidací symbolů „zesnulé“ monarchie pokračovaly i 29. října. Tak byla stržena rakouská orlice z budovy justičního paláce (dnešní Krajský soud). Největší událostí dne se stal tábor lidu na Velkém náměstí (dnešní náměstí Republiky), na němž se Plzeňané za smutečních tónů a zvuků umíráčku a rakvemi „Deutschland“, „Rakousko“ a „Válka“ zvesela loučilo s monarchií. Závěrečný pohřební akt představovalo svržení rakve s figurínou německého císaře Viléma II. z mostu Františka Josefa do řeky Radbuzy (dnešní Wilsonův most).

První vyrobený československý vojenský letoun Letov Š-1. Před ním stojí konstruktér Alois Šmolík a pilot Klement Adamec.
Od letounu ke tryskáči. České letectvo slaví 105 let, tady jsou největší milníky

Na Velkém náměstí k možná až stovce tisíc demonstrantů promluvilo několik politiků v čele se sociálním demokratem Luďkem Pikem. Oslavy nového státu ukončila porucha v plynárně - po jedenácté hodině večerní zhaslo pouliční osvětlení…

Zatímco v českých zemích probíhal převrat, jednali vedoucí představitelé domácího odboje s dr. Benešem v Ženevě. Tam první neurčité zprávy o změnách v Praze i dalších místech dorazily 30. října. Čeští delegáti podepsali následujícího dne prohlášení, schvalující všechny kroky prozatímní československé vlády a vyhlášení samostatného československého státu v republikánské formě.

Zajímavé je, že přesné datum, kdy se pražský Národní výbor začal považovat za vládu zcela a nezpochybnitelně samostatného státu, nelze určit. Ačkoli zákon o samostatném československém státě napsal Alois Rašín v noci z 28. na 29. října, vojenské jednotky monarchie byly zcela pacifikovány až 30. října. A navíc - o den později ještě vzal Národní výbor „na vědomí“ císařské svolení vojákům i důstojníkům vstupovat do vojsk národních států.

Hladové bouře v Plzni v roce 1918. Plzeňské ženy demonstrují před zásobovacím skladištěm
Plzeňský masakr. Vojáci při hladové bouři v červnu 1918 zastřelili šest dětí

Symbolickou tečkou za převratem se 31. října stalo provolání „Občané!“, v němž plzeňský Národní výbor poděkoval občanům za klid a rozvahu v době vzniku samostatné Československé republiky.

Prezident T. G. Masaryk poprvé navštívil Plzeň 17. května roku 1919. Plzeňané mu připravili velkolepé, přitom však spontánní přijetí. Prezident promluvil k dělníkům ve Škodovce, navštívil Nebe i Peklo a řadu dalších míst. Zdržel se však jen jeden den.