Z matematiky čtyřicet sedm bodů a z českého jazyka bodů čtyřiatřicet. V obou případech z padesáti možných. To jsou výsledky jedenáctiletého Matěje Vozobuleho z Plzně, který se stejně jako tisíce dalších žáků základních škol zúčastnil přijímacích zkoušek na střední školy a gymnázia. Výsledky se všichni uchazeči dozvěděli ve středu 15. května. „Dostal jsem se naštěstí na školu, kterou jsem měl napsanou na prvním místě. Největší obavy jsem měl z češtiny, ta byla pro mě nejtěžší. I když jsem se na zkoušky připravoval už od září, trochu jsem pochyboval. Ale teď mám radost, že jsem to zvládl,“ usmívá se Matěj.

Ten si jako první volbu napsal soukromé Gymnázium Františka Křižíka, kde letos otevíraly dvě třídy po pětadvaceti dětech. „Zaplnili jsme je kompletně, celkem se k nám hlásilo na osmileté gymnázium 120 dětí a většina nás měla na prvním místě, jen několik na druhém a třetím,“ říká Tereza Dubničková, profesorka na tomto gymnáziu. Systém s možností volby tří preferovaných škol mohli využít uchazeči o středoškolské studium letos poprvé. Zatímco pro žáky je takový systém přehledný, pro školy znamená zvýšenou administrativní zátěž a nejistotu, co nový systém ještě v praxi přinese.

Přijímací zkoušky na Gymnáziu Luďka Pika. Ilustrační snímek
Zájem o střední školy v Plzni převyšuje jejich možnosti. Někde až devítinásobně

„Může se stát, že ti, co se k nám dostali na druhou nebo třetí volbu, si to rozmyslí a nebudou třeba chtít nastoupit. Mohla se u nich změnit rodinná situace a rodiče nebudou chtít platit školné a dají raději přednost státní škole,“ dodává Dubničková s tím, že o přijetí rozhodovala i jejich školní kritéria, jako pohovory, psychotesty nebo osobnostní předpoklady dětí.

Svá kritéria si určila i Střední průmyslová škola elektrotechnická a Vyšší odborná škola v Plzni na Slovanech. „My jsme si to nastavili tak, že matematika měla v našem hodnocení dvojnásobný počet bodů, než čeština, plus jsme si zvolili naše vlastní kritéria, takže body z jednotných přijímacích zkoušek tvořily jenom 60 procent. Přihlíželi jsme třeba k tomu, zda se žák účastnil tematických soutěží, jaké měl výsledky nebo zda navštěvoval oborově zaměřené kroužky,“ potvrzuje ředitel SPŠE a VOŠ Vlastimil Volák.

Na tuto školu se hlásilo 900 zájemců, ale do každého ze tří studijních oborů zde mohli přijmout jen 120 žáků. „Obor informační technologie jsme naplnili kompletně, u technického lycela, kde jsme nově přidali dvě třídy, máme volných ještě 65 míst a u elektrotechniky chybí obsadit ještě pět míst. Je to i kvůli tomu, že jsme si stanovili bodovou hranici, kterou musí ten, kdo se k nám hlásí, splnit v jednotné přijímací zkoušce. Z matematiky je to minimálně 10 bodů a konkrétně pro obor technické lyceum pak 15 bodů,“ vysvětluje ředitel a dodává, že naopak několik žáků dosáhlo maximálního bodového zisku jak z matematiky, tak z českého jazyka.

Vlastimil Volák, ředitel Vyšší odborné školy a Střední průmyslové školy elektrotechnické Plzeň
Digitalizace přijímaček je krok správným směrem, tvrdí ředitel Vlastimil Volák

Všechna místa zaplnili zájemci o studium na Gymnáziu Luďka Pika v Plzni na Doubravce, kde registrovali několikanásobný převis ve všech oborech. Celkem se na tuto školu hlásilo 659 zájemců, ale do čtyřletého oboru tu mohli přijmout jen 32 žáků a do šestiletého i osmiletého po 30 žácích. Poslední přijatý dosáhl u čtyřletého oboru 36 bodů z matematiky a 46 bodů z češtiny, u šestiletého 30 bodů a 31 bodů a u osmiletého pak 35 bodů a 35 bodů. O přijetí i zde rozhodovaly další body za vysvědčení, olympiády a jiná kritéria, která si škola nastavila. Bez nich dosáhl ten nejlepší například ve čtyřletém oboru po 49 bodech z matematiky i češtiny nebo v osmiletém oboru pak 50 bodů z matematiky a 44 z češtiny.

„Digitalizace je určitě krok správným směrem a v budoucnosti ulehčí školám práci a rodičům částečně stres, ale uvítali bychom odzkoušení systému, jak bylo původně ministerstvem zamýšleno a plánováno. Administrace v novém systému DiPSy byla náročná, zejména z důvodu nedostatečné informovanosti, neustálého sledování pokynů a plnění měnících se termínů,“ podotýká Aleš Janoušek, ředitel gymnázia Luďka Pika.

Zatímco nový systém elektronických přihlášek znamenal pro mnoho škol větší administrativu, jiné školy si jej i přes jeho nedostatky pochvalují. „Velmi nám to usnadnilo práci. Do loňského roku jsme museli zpracovávat stovky papírových přihlášek ručně a nyní jsme i ve školství konečně vstoupili do reality 21. století. Myslím, že k této změně mělo dojít již před lety a nový systém hodnotím i přes dílčí komplikace pozitivně. Možnost podat tři přihlášky je fajn, nabízí uchazečům více možností a doufám, že přispěje k usnadnění celého procesu přijímacího řízení,“ říká například ředitel Církevního gymnázia v Plzni Daniel Petříček. Letos jeho škola mohla přijmout 64 žáků z celkových 333 zájemců. Nejlepší z nich dosáhl v součtu 99 bodů z obou předmětů a na přijetí stačilo poslednímu 73 bodů.

Ředitel Cermatu Miroslav Krejčí
Ředitel Cermatu Miroslav Krejčí: Vysvědčení by se nemělo zohledňovat vůbec

Počet dětí, které se nepodařilo umístit ani do jedné z preferovaných škol, je zhruba 10 procent. Ty mohou doufat v úspěch ve druhém kole přijímacích zkoušek. Samotné testy už dělat nebudou, musejí si ovšem podat přihlášku do druhého kola. Vybírat jiné školy a posílat přihlášky bude možné prostřednictvím DiPSy od 21. do 24. května. A 21. června se zájemci stejným způsobem dozvědí výsledky. Druhé kolo mohou využít nejen ti, kteří neuspěli v kole prvním, ale i ti, kteří nechtějí z nějakých důvodů nastoupit na už vybranou školu.

„V případě, že by se svého místa vzdali a taktizovali, musejí počítat s tím, že škola, o kterou mají zájem, nemusí další kolo přijímacího řízení vůbec vypsat. Sám jsem zvědav, jak to letos dopadne,“ uzavírá Daniel Petříček.

Více informací lze najít na www.prijimackynastredni.cz.