Příběhy opuštěných budov.Příběhy opuštěných budov.Zdroj: DeníkDo domu zatéká, okna jsou rozbitá, zahrada je zarostlá. O otřesném stavu objektu vypovídá i stav vchodových dveří, které tu spíše nejsou než jsou.

„Byla to nádherná budova, naše děti tam chodily do školky. Školce se říkalo u Rudolfů, neboť se tak jmenovali i původní majitelé. Nyní se občas na pozemku někdo objeví a poseká trávu. Ale jinak je hrozné, v jakém stavu vila je," pokyvuje hlavou paní Květa, která bydlí v sousedství vily.

Zdroj: DeníkŠimon Bukovjan

O něco detailněji nám místo popsala paní Irena, která školku v dětství navštěvovala. „Pamatuji si na krásný hlavní vstup, dole jsme měli šatny. Byly zde obrovské místnosti, nacházela se zde velká hala. Pamatuji si i dřevěné schodiště, které vedlo do horních pater. Školka měla tři třídy, do kterých byly děti podle věku rozděleny. Kolem vily se rozkládala obří zahrada, kterou jsme využívali velmi rádi. Na ni se nacházel dětský kolotoč, prolézačka a houpačka. Na houpačku jsme chodili za odměnu. Chtěla jsem, aby do školky chodil i můj syn. To bylo v roce 2001. Školka v té době ještě fungovala, ale v září stejného roku ji zrušili. Musela se přestěhovat do Tomanovy ulice, kde sídlí dodnes,” vzpomíná Irena.

Příběhy opuštěných budov najdete ZDE>>>

K současnému stavu a historii budovy se vyjádřil architekt a historik architektury Petr Klíma, předseda spolku Pěstuj prostor a vedoucí projektu Plzeňský architektonický manuál. „Je mi líto, že dům Rudolfových je v takovém stavu, že je prázdný a neproudí v něm život. Jde o krásné místo s největším pozemkem v Bezovce. Přestože samotný dům byl v době svého vzniku poměrně konzervativní a nepatří mezi architektonicky nejcennější stavby v Bezovce, zasloužil by si pozornost a péči. Tím spíš, že ačkoliv sám není památkově chráněný, nachází se v památkové zóně a napomáhá utvářet genius loci celé čtvrti. Sám jsem v osmdesátých letech do této školky chodil. Pamatuji si na noblesní interiér s dřevěným obložením. Obávám se však, že ten už vzal během let zasvé,” uvedl Klíma.

Dům si nechal navrhnout v tehdy nově vznikající vilové čtvrti František Rudolf, syn zakladatele firmy J. K. Rudolf, architektem Rudolfem Eislerem. Po válce firmu Rudolfových tehdejší režim znárodnil a stejně tak vilu, ve které nechal zřídit mateřskou školku pro děti. Podobný osud si vysloužily i další vily z této čtvrti a v některých fungují mateřské školky dodnes.

Semlerova rezidence
Ukrytý skvost. Semlerova rezidence ohromuje návštěvníky

„Rodina Rudolfových byla v Plzni velmi významná. Proslavila se především výrobou čerpadel, vodovodů, plynovodů a nabídkou rozsáhlé palety zboží, jako byly například pračky, ledničky, plynoměry nebo kuchyňská a koupelnová vybavení. Další zajímavostí je, že pan Rudolf byl venezuelským konzulem, na což upozorňovala i donedávna pamětní deska na fasádě domu,” popsal Klíma.

Rodinný dům Františka a Miloslavy Rudolfových
Kde stojí: U Svépomoci 1855/11 (Plzeň) Plzeň-Jižní Předměstí, MHD: Náměstí Míru (TRAM 4)
GPS lokace: 49.7315353N, 13.3672339E
Kdy a kým byl postaven: Architekt Rudolf Eisler, stavitel Müller & Kapsa
Kdy a jakou zažil největší slávu: 30. léta - dům slavné rodiny. Období během komunismu - mateřská školka
Odkdy a proč chátrá: Od roku 2001 je budova v soukromém vlastnictví a od té doby chátrá. Příčinou chátrání budov tohoto typu jsou mnohdy nedostatečné finance majitelů nebo podnikatelské zájmy pasivních investorů, kterým je jedno v jakém stavu se nemovitost nachází, neboť jejich hlavním cílem je generovat pasivní příjem z pronájmů nebo kapitálového růstu, aniž by se aktivně angažovali v provozu nebo údržbě nemovitosti.