Když se tehdy 20. ledna 1969 Josef Hlavatý zapálil na protest proti vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa, oficiální verze tvrdila, že spáchal na Masarykově náměstí sebevraždu kvůli svým rodinným problémům. Šlo však o doložený politický protest. Čin odvážného Plzeňana nyní nově připomíná pamětní deska, umístěná v zemi v místě, kde dle záznamu byly nalezeny ohořelé zbytky jeho oděvu a krabička zápalek.

Zdroj: Deník/Pavel BoudA

Josef HlavatýJosef HlavatýZdroj: Deník / Hana Josefová„Pro rodinu to byl tehdy dvojí šok. Josefovi rodiče i jeho sestra, má matka, samozřejmě těžce nesli, že zemřel, k tomu se však přidalo i to, že zdůrazňovány byly jen jeho životní neúspěchy. Představitelé režimu, policisté i tehdejší média uváděli, že neplatil alimenty. Josefovi rodiče dokonce nesli složenky, které dokazovaly, že alimenty platil, do redakce tehdejších novin – Pravdy. Nikoho to nezajímalo,“ zavzpomínala Jaroslava Silvarová, neteř Josefa Hlavatého. Bylo jí deset let, když se strýc upálil. „Žila jsem tehdy do svých sedmi let ve společné domácnosti s mými prarodiči a Josefem. Byl o patnáct let starší než já a ráda vzpomínám, jak mi pouštěl desky – především písničky ze Semaforu,“ dodala ještě.

Srpen 1968 v Plzni.
Srpen 1968: Na západě Čech zemřeli po příchodu vojsk dva muži. Oba po nehodách

Josef Hlavatý pracoval jako pivovarský dělník. Oženil se roku 1964, měl dvě děti, jeho manželství se rozpadlo. O rozvod manželka požádala s odůvodněním, že má její muž problémy s alkoholem. Josef Hlavatý byl podle některých svědků aktivní během srpnových událostí roku 1968.

„Až mnoho desítek let po jeho smrti, vlastně teprve nedávno, a to především díky historiku Petru Blažkovi, bylo potvrzeno, že se Josef Hlavatý upálil na protest proti tehdejší společenské situaci. Plzeň si bude moci jeho statečný čin nyní připomínat i díky pamětní desce, kterou jsme zde dnes odhalili,“ řekla radní města Eliška Bartáková.

K sebeupálení zvolil Josef Hlavatý večer 20. ledna 1969, když jen den předtím zemřel student Jan Palach, který se k podobnému protestu odhodlal v Praze 16. ledna 1969. Vybral zároveň i symbolické místo. Na tehdejším náměstí Dukelských hrdinů, dnešním náměstí T. G. Masaryka, stával prvorepublikový Pomník národního osvobození, jehož dominantou byla socha T. G. Masaryka, která byla odstraněna po plzeňském povstání proti komunistickému režimu 1. června 1953.

Snímek pořídili vyšetřovatelé Veřejné bezpečnosti na místě činu, na Dukelském náměstí.
Josef Hlavatý: první následovník Jana Palacha

Pamětní deska, jejímž autorem je sochař Luděk Míšek, nese nápis: Zde se upálil dne 20. 1. 1969 plzeňský občan Josef Hlavatý (4. 12. 1943 – 25. 1. 1969) a také QR kód, po jehož načtení chytrým telefonem se zobrazí bližší informace o Josefovu Hlavatém, zasazené do dobového kontextu včetně fotodokumentace.