Martin Fojtíček vystudoval na Univerzitě Karlově matematickou statistiku a náboženské vědy. Deset let učil filozofii, religionistiku a logiku na plzeňských gymnáziích. Rok žil v terapeutické komunitě s lidmi s duševním onemocněním ve Velké Británii, poté inicioval a řídí sdružení Ledovec, které poskytuje sociální služby lidem především s duševním onemocněním v Plzeňském kraji.

Kam chodím na kávu

Tam, kam mě na ni pozve někdo mně milý a zajímavý. Jsem kávový barbar, káva mi buď zrovna chutná, nebo nechutná.

Koho z Plzeňanů z historie bych rád potkal

Aledandr Sommer BatěkZdroj: archivRád bych potkal doktora Alexandra Sommera Baťku, který se svým rozhledem a aktivitami na poli chemie, fyziky, jazykozpytu, etiky, politiky, náboženství, skautingu, sportu a redakční a publikační činností nápadně podobá Járovi Cimrmanovi. Mezi lety 1907 a 1910 žil v domě v ulici Karoliny Světlé, kde dnes máme Poradenské centrum Ledovec, jeho odkaz je pro mě velkou inspirací.

Místo, které by se dalo vylepšit

Nejvíc bych vylepšoval místa v mém srdci a ponoukal bych k tomu ostatní. Myslím, že máme město krásné až dost, ale jako lidi že se k sobě vždycky dobře nechováme. Chtěl bych vylepšit místa, kde schází vzájemný respekt, chuť si porozumět, velkorysost.

Kde jsem rád a kam bych pozval přátele

Hromnicové svíčkování na faře v LedcíchZdroj: DENÍK/Zdeněk VaizRád jsem doma na bývalé faře v Ledcích u Plzně a přátele tam často zvu. V Plzni mě baví čajovny (třeba Seraf) a hospody s velkým výběrem svrchně kvašených piv (třeba Klub malých pivovarů). A důležité místo mého dětství je Borský park a České údolí.

Kde chci být sám

Ilustrační fotoZdroj: Deník/Šimr PetrJsou dny, a není jich málo, kdy chci být sám úplně všude! Ale rád bych se někdy ocitl sám na psychiatrii – přesněji v nějakém definitivně zavřeném pavilonu některé z našich velkých psychiatrických nemocnic. To kdyby se podařilo změnit systém podpory lidí s duševním onemocněním tak, jak se to povedlo v italském Terstu, kde lůžek potřebují řádově méně a pomáhají lidem s duševním onemocněním tam, kde běžně žijí. Těším se, že nadcházející reforma psychiatrie tomuhle posunu pomůže, a v tomhle snažení určitě sám být nechci.