Devětačtyřicetiletá Bohumila Hajšmanová pracovala jako všeobecná sestra ve Fakultní nemocnice Plzeň. Po mateřské dovolené se však kvůli třísměnnému provozu do nemocnice nemohla vrátit, a tak založila agenturu domácí péče. Dnes k tomu provozuje ještě denní a týdenní stacionář. Bohumila Hajšmanová je vdaná, má dva syny, čtyři psy, chameleona a rybičky. Mezi její zájmy patří hlavně péče o seniory a zvířata.
Místo, které by se dalo vylepšit
Bydlím na Čechurově a několikrát denně projíždím kolem bývalých kasáren. Je mi smutno, že tak obrovský prostor není využitý pro veřejnost. Byl by tam nádherný parčík vhodný pro procházky, pro hřiště pro dětí, ráda bych tam viděla koutek s cvičebními stroji pro seniory a pochopitelně nesmím zapomenout na pejsky, určitě by pejskaři využili ohrazené hřiště s překážkami, tunely a lávkami.
Kde chci být sama
Sama chci být v okolí řeky Úhlavy v Hradišti. Je tam krásný klid, ticho ruší pouze šumění řeky a štěkot psů, kteří tam běhají se svými páníčky. Ráda tam beru i své psy, canisterapeutky Amy a Hessy. Je to kousek Plzně, kam ještě úplně nevstoupila civilizace, přesto to mám z domu pár kroků.
Kam chodím na kávu
Kávu si ráda dávám se svým mužem doma po práci. Posedíme, popovídáme si, probereme důležité věci a prostě jsme spolu. Ale vy máte asi na mysli kávu ve městě. Je mi vlastně jedno, kde si kávu dám, hlavně když je to s přáteli, se kterými si rozumím a máme si co říci. Pokud mám ale pracovní schůzku a záleží mi na krásném prostředí, milé obsluze a výborné kávě, zajdeme do restaurace U Majáku v Částkově ulici.
Koho z Plzeňanů z historie bych ráda potkala a proč?
Těch jmen se mi vybavuje více, ať už je to pan Horníček či Jindřich Plachta (na snímku) z herecké oblasti, pánové, kteří dokáží pobavit i v dnešní době a zahnat chmury a smutek, i když už jen ze záznamu. Pak je to pan Emil Škoda, díky kterému mělo a dodnes má spousta Plzeňanů práci. Člověk, který dal základy podniku, který je známý v celém světě. A kdyby to šlo, nakoukla byl pod ruce Jiřímu Trnkovi a sledovala jeho kouzlení s postavičkami.
Kde jsem ráda a kam bych pozvala přátele
Vyhrálo by určitě historické jádro města a poté bychom vyrazili do zoo, kterou máme nejkrásnější v celé republice a kam moc ráda chodím. Fyzicky se zde unavím, ale psychicky odpočinu a celkově naberu síly do další práce. A večer bych určitě své přátele pozvala do malého divadélka na Doubravce. Divadlo Pluto vede principálka Jindřiška Kikinčuková a každé představení znamená omládnout o pár let, protože smích je tam v hlavní roli při každém představení.