Možná někteří z vás nikdy na černo v MHD nejeli, ale já se černým pasažérem, byť neúmyslným, stal už několikrát. Mohla za to moje zapomnětlivost, když vzorně zaplacená celoroční legitimace zůstala v kapse jiné bundy nebo zapomenutá při odchodu u dveří bytu. K revizorům mám od malička respekt, dnes je to ale poprvé, kdy je uvidím rád. Možnost strávit část pracovního dne s dvojicí revizorů Plzeňských městských dopravních podniků se nenaskýtá každý den a já přesně ve smluvený čas vyhlížím na zastávce v sadech Pětatřicátníků své dnešní průvodce. Petr a Karel, jak se mi hned po příchodu představují, tvoří sehranou revizorskou dvojici už několik roků. Petr kontroluje pasažéry už 12 let, Karel jen o tři roky méně.

Kontrolovaným rajónem dnes budou podle předem daného rozpisu Lochotín, Košutka, Vinice a páteřní linky, které tyhle plzeňské čtvrti propojují. Takže tramvaje číslo 1 a 4 a autobusy 41, 33, 30 a 40. První přijíždí jednačtyřicítka autobus a tak nastupujeme. „Právě probíhá přepravní kontrola!“ ozve se z reproduktorů a cestující začínají hledat doklady. První kontrola a první černý pasažér.

Plzeň chystá pětiměsíční rekonstrukci tramvajové trati od náměstí Republiky až po Šafaříkovy sady
Centrum Plzně čekají komplikace. Oprava tramvajové trati potrvá pět měsíců

„Pán si zapomněl Plzeňskou kartu, takže s ním sepíšu záznam o provedené přepravní kontrole a on má patnáct dní na to, aby doložil, že tu kartu opravdu má. S takovým opomenutím se setkáváme poměrně často, ale není to nejčastější prohřešek,“ vysvětluje mi během jízdy Karel.

Při sledování průběhu kontroly se přistihnu, že se dívám po autobusu a snažím se odhadnout, kdo by mohl být dalším černým pasažérem. Nikdo mě ale nepřipadá podezřelý.

„My už od pohledu většinou poznáme, kteří lidé by mohli dělat problémy. A co se týče toho nejčastějšího prohřešku, tak to je cestující, který nemá žádnou jízdenku nebo má prošlý časový kupón na Plzeňské nebo virtuální kartě,“ říká mi Petr. Takový cestující pak zaplatí na místě 800 korun pokuty a pokud ji neuhradí, tak je s ním sepsán záznam o provedené přepravní kontrole a pokuta už je 1200 + jízdné, což se musí zaplatit do 15 dnů.

Samozřejmě mě napadá otázka, zda kvůli takové částce nejsou někteří přistižení schopni pustit se s revizory ve voze do potyčky. „Jsou takoví pasažéři, ale převážná většina případů napadení se odehraje až po vystoupení na ostrůvku mimo vůz. Dost často se někdo vytrhne a chce pláchnout, ale my si je dobře hlídáme, že se jim nepovede ani se vytrhnout. Když už se to ale stane, tak ho aspoň pronásledujeme a navigujeme policii do směru útěku až k zadržení. Ale máme kolegy, kteří jsou i v jejich pronásledování a zadržení hodně úspěšní,“ říká Karel.

Od nového roku bude v plzeňské MHD dražší jednotlivé jízdné i předplatné
Plzeň zdražuje pokuty v MHD. Vyšší bude i jízdné

Podle jejich zkušeností bývala v tomto ohledu nejrizikovější linka č. 15, když tu bylo hodně agenturních zaměstnanců. Teď je rizikovější Americká třída a oblast kolem vlakového nádraží. Fyzické strkání tu prý zažívají každou chvilku, napadení třeba dvakrát třikrát za rok. „Voláme k tomu policii, tím že jsme dva, tak to zvládáme. Hlídka pak přijede docela rychle, podle toho, která je nejblíž.“

Přestupujeme na tramvaj číslo 4 a tady hned několik cestujících platnou jízdenku nemá. Zajímá mě, zda některé černé pasažéry chytili mí dnešní průvodci opakovaně. „Určité procento lidí jezdí a bude jezdit vždycky na černo. A nikdy nic platit nebudou. Třeba tohohle týpka jsem chytil při jízdě na černo asi 40x a takových znám víc. To jsou lidi, kteří už mají mnoho exekucí, není šance z nich něco dostat,“ říká trochu rezignovaně Petr.

Někteří revizoři jezdí ve vozech MHD sami, ale mně připadá práce ve dvou bezpečnější. Všímám si způsobu, jakým Petr a Karel ve voze kontroly provádějí. Nejprve zablokují odbavovací přístroje a když se v reproduktorech ozve upozornění, že právě probíhá přepravní kontrola, jdou oba revizoři současně z obou stran vozu směrem do jeho středu. Pouze u večerních a nočních linek, kdy je větší pravděpodobnost konfliktu s podnapilým cestujícím, pracují ve dvojici pohromadě a hlídají si jeden druhého.

Rekonstrukce Koterovské výrazně ovlivní městskou hromadnou dopravu, konkrétně tramvajové linky, ale omezí i řidiče automobilů. Hotovo bude v prosinci.
Startuje oprava Koterovské. Víme, jak omezí MHD i automobilovou dopravu

Snažím se z obou vymámit nějakou veselou příhodu či zajímavý příběh, ale zpočátku se oba ostýchají. První pomoc kolabující dívce na Chodském náměstí a volání záchranky považují za samozřejmost, a tak si na zajímavý příběh musím chvilku počkat. Dojde na něj až v dalším voze.

„Jednou jsme kontrolovali pána kolem padesáti let, zachytili jsme ho při večerní černé jízdě. Začal dělat strašnou scénu, odcházel s tím, že ho obtěžujeme a odmítal vyčkat na hlídku policie. My jsme ho následovali a on pak zkoušel nastoupit do dalšího autobusu na náměstí Republiky Zastoupili jsme mu cestu, aby nám neodjel, a on sebou švihnul na zem a začal předstírat záškuby. Přijela policie a my jsme trvali na ztotožnění a sepsali jsme záznam. Pán se pak nechal odvézt přivolanou záchrankou. Pak jsme od kolegy zjistili, že jemu udělal úplně to samé čtrnáct dní před tím a tehdy mu to u něj prošlo. S námi už takové štěstí neměl,“ směje se Petr.

K fyzickým kontaktům s černými pasažéry dochází u revizorů podle údajů Plzeňského městského dopravního podniku zhruba patnáctkrát do roka, s verbálním napadáním se pak revizoři setkávají každý den. Aby takovým útokům dokázali čelit, prochází psychologickým školením, psychotesty a kurzem sebeobrany. Ne každý zájemce o tuto práci však projde, odpadne prý každý pátý.

Vilém Salacki u plzeňského soudu, vzadu napadený revizor.
Na revizora vytáhl černý pasažér nůž, u soudu vyvázl s podmínkou

„Ale i ti co projdou, také někdy nevydrží. Je těžké se vyrovnat s konflikty, vulgárními nadávkami a vyhrožováním vůči revizorovi a jeho rodině. To zažíváme poměrně často,“ říká mi na rozloučenou Petr a Karel přikyvuje.

Po zajímavé zkušenosti k mému respektu k revizorům určitě přibyde ještě jeden. Respekt k jejich práci. Až vás budou někdy také kontrolovat, vzpomeňte si na to, s čím se každý den setkávají. Nemají to lehké.