Zhruba dvě miliardy korun by měla stát přestavba plzeňských městských lázní na Kulturní centrum Plzeňského kraje. Budova na Denisově nábřeží v Plzni dlouho chátrala, než ji zakoupil Plzeňský kraj a zadal přípravu projektu bez výběrového řízení přímo architektce Evě Heyworth. To bylo už před časem předmětem kritiky několika desítek odborníků z komory architektů, inženýrů a techniků. Žádost o přezkum projektu poslal v minulých dnech i Národní památkový ústav, který má připomínky k budoucímu vzhledu památkově chráněné budovy. Krajský radní Libor Picka v tom ale vidí další pokus, jak projekt zastavit a připomíná, že kraj má platné stavební povolení a rekonstrukci už schválili plzeňští městští památkáři. Proč se NPÚ ozval až nyní, vysvětluje Pavel Domanický z plzeňského odboru péče o památkový fond.

Proč jste se rozhodli v minulých dnech reagovat, když návrh nové podoby Městských lázní je už poměrně dlouho známý?
Reagovali jsme začátkem února, necelý měsíc po doručení závazného stanoviska odboru památkové péče plzeňského magistrátu. Předpokládali jsme, že uvedený odbor rozhodne ve shodě s naším vyjádřením. Domníváme se, že by měl zůstat zachován alespoň vnější vzhled budovy tak, jak ji známe. Odbor památkové péče však umožnil odstranit i to málo, co z historické podoby budovy ještě zůstalo.

Zdroj: Deník/Pavel Bouda

Dobře, ale co tedy vaší reakci předcházelo?
V loňském roce zástupci Plzeňského kraje oznámili, že pro zahájení stavby využijí projekt, který získali s budovou a k němuž existuje platné stavební povolení. Následně chtěli předložit ke schválení dokumentaci pro změnu stavby před dokončením. To se mi zdálo odvážné, neboť stavební povolení bylo vydáno k přestavbě bývalých lázní na komerční objekt, tedy něco úplně jiného, než má nyní v úmyslu Plzeňský kraj. Na podzim loňského roku však předložili k projednání architektonickou studii, jejíž autorkou je Eva Heyworth. K této studii jsme napsali vyjádření v polovině listopadu

Na panelové výstavě před muzeem na podzim roku 2022 ale byla představena jiná studie, než ta, o které se nyní bavíme…
Studie vystavená na podzim roku 2022
před hlavní budovou Západočeského muzea pochází od ateliéru Soukup. Vycházela již ze současné představy Plzeňského kraje o novém využití budovy. Tímto ateliérem byla zpracována dříve projektová dokumentace pro předchozího vlastníka.

Bourací práce ve vnitrobloku městských lázní v Plzni začaly. Hotovo by mělo být do konce března
Bourání v plzeňských lázních začalo. Vyroste tu kulturní centrum za dvě miliardy

V minulém roce podepsaly desítky plzeňských architektů a dalších odborníků prohlášení, ve kterém autoři žádali, aby projekt prošel klasickou architektonickou soutěží. Tu ale zástupci kraje vyhlašovat nemusejí…
Když přišla Eva Heyworth se svým návrhem, který nerespektoval budovu jako kulturní památku, museli jsme se ozvat. Když jde o takhle významnou přestavbu a velikou investici veřejných peněz a stavba má sloužit kulturnímu využití na příštích padesát nebo sto let, chtělo by to k ní přistupovat s patřičnou vážností a zodpovědností, a hledat kvalitní architektonické řešení přestavby této památky. Architektonickou soutěží získáte větší pravděpodobnost, že se najde nejlepší z možných řešení.

Co vám tedy konkrétně na návrhu architektky Heyworth nejvíce vadí?
Vadí nám změny, které vzdalují podobu budovy od toho autentického stavu, i když se to na první pohled tváří, že je to návrat k té historický podobě. Kdo si ale ty fotografie položí vedle té prezentace, tak vidí, že tomu tak není. Paní architektka, říkala, že se jí budova zdá málo honosná a že by měla být honosnější a že se inspirovala jakýmsi francouzským zámkem, a že chce budovu mít tak krásnou jako ten zámek.

Vy byste tedy chtěli zachovat podobu lázní co nejvíce autentickou v podobě předválečné nebo poválečné?
Budova je chráněná v poválečné podobě. První řešení, které připadá v úvahu, je zachovat stav fasády po poválečné obnově. Tehdy byla nově upravena i vstupní hala, ta původně vypadala jinak. Dneska je tak poničená, že je otázka, jestli je na ní ještě co chránit. Ale hra o vnější vzhled budovy je jasná. Její předválečná podoba je dobře doložená. Perfektní plány, výrobní dokumentace na kamenné prvky atd. jsou uložena v městském archivu. Takže kdyby někdo chtěl, tak by bylo možné vrátit se i k původní podobě hlavního průčelí budovy. Znamenalo by to ale střední část budovy snížit o jedno patro, které bylo nastavěno v rámci poválečné obnovy.

Jak se vlastně městské lázně dostaly do soukromých rukou? Nedalo se tomu z pozice památkářů už tehdy nějak zabránit?
Město o budovu přišlo, aniž by z toho mělo jedinou korunu. Vložilo ji i s pozemkem do akciové společnosti, která jednoho dne skončila krachem a městu zůstaly jen bezcenné akcie. Rázem nemělo ani budovu ani pozemek. Tehdy v devadesátých letech se objevil záměr bývalé městské lázně zbourat a postavit tam komerční skleněný věžák, což podporoval tehdejší primátor Prosek. To urychlilo naší snahu prohlásit lázně za kulturní památku. Vlastník se ale snažil hodnotu budovy zpochybňovat.

Co tedy nakonec rozhodlo ve prospěch kulturní památky?
K posouzení celé věci byla tehdy přizvána respektovaná odbornice na architekturu 20. století Doc. PhDr. Marie Benešová a ta v budově viděla pořád cenné dílo významného architekta Bedřicha Bendelmayera. To rozhodlo, že se budova lázní stala kulturní památkou. Dále bylo řečeno, že předmětem památkové ochrany jsou především uliční průčelí a tři interiéry, konkrétně vstupní hala, bazénová hala a prostor malého bazénu. A tuto linii se snažíme od roku 1994 držet.

Po zveřejnění vaší reakce se objevily i názory, že se památkáři o stav městských lázní doteď moc nezajímali a měli by být rádi, že se konečně někdo snaží o záchranu. Když tedy tak dlouho chátraly, nemohli jste s tím udělat něco i dřív?
Výborná otázka. Opakovaně jsme se pokoušeli o podněty směrem k magistrátu, aby vyzval vlastníka k zabezpečení budovy. Aby do ní neteklo a nemohli tam volně vnikat cizí osoby. Ale myslím, že magistrát v tom neudělal za ty roky nic.

Bývalé Městské lázně na Denisově nábřeží v Plzni jsou v dezolátním stavu. Plzeňský kraj připravuje jejich proměnu na kulturní centrum.
Architekti zaslali otevřený dopis hejtmanovi. Kvůli přestavbě lázní

Muselo vás bolet u srdce, když se v památkově chráněné budově začal provozovat paintball, viďte?
A víte, že ne? Z mého pohledu bylo dobré, že se našel někdo, kdo alespoň provizorně vyspravil nejhorší místa na střeše, aby do ní nezatékalo, vyčistil žlaby a svody a vyklidil značné množství odpadků a nepořádku. A také provizorně uzavřel otvory, aby se tam nedalo volně vlézt.

Vraťme se ale raději do současnosti. Městští památkáři návrh paní architektky Heyworth schválili. Jak moc je v tomto, ale i v jiných případech, pro ně důležité vaše stanovisko? Musejí jej respektovat?
Měli by se nějak vypořádat s tím, co jsme napsali v našem vyjádření. Buď převzít náš názor nebo mít jiný, ale vysvětlit, proč mají jiný. V případě magistrátu se to bohužel mnohdy neděje. My jsme jim v loňském roce naše vyjádření poslali a napsali v něm, že návrh z části není v souladu s ochranou kulturní památky a vysvětlili jsme samozřejmě proč. Oni k tomu nepřihlédli a na to konto jsme tedy reagovali. Připomínám, že nesoulad s ochranou kulturní památky se týká výhradně vnějšího vzhledu, nijak neomezuje záměry kraje ohledně nového využití budovy.

Co bude následovat? Požádali jste o přezkum závazného stanoviska městských památkářů, kdo ho bude provádět?
Plzeňský kraj budovu vlastní a je investorem, proto se krajský úřad označil za podjatý, což je myslím správně a Ministerstvo kultury tuto věc přidělilo Krajskému úřadu v Ústí nad Labem. Ti si vyžádali spis od magistrátu a pravděpodobně během května se dozvíme, jaký je výsledek přezkumu.

Kraj chce lázně proměnit v kulturní středisko.
Ředitel galerie: Bývalé lázně nabízí dostatek prostoru

Myslíte, že se vám podaří podobu projektu ještě ovlivnit?
Těžko říci, není vyloučeno, že celá věc bude mít ještě vývoj a vedení kraje pochopí, že uskutečnění jejich úmyslu by nemělo způsobit zánik kulturní památky. To by před veřejností myslím obtížně obhajovali. Rád bych pro úplnost připomněl, že projekt, s nímž kraj budovu získal, historickou vnější podobu budovy bývalých lázní zachovával.