„Díky zprovoznění a zpřístupnění této sítě mohou vzniknout například šikovné aplikace – senzory mohou poskytnout informace o aktuálním stavu kvality ovzduší, výšce hladin v plzeňských řekách a tak dále,“ říká primátor města Plzně Martin Zrzavecký.

Nová technologie bude mít však širší spektrum využití. „Snažíme se využít technologii na odečty vody a tepla. Na odečtové zařízení by se připojila technologie, která by mechanicky snímala stav a přenesla jej přímo na vodárnu, a pracovníci už by tak nemuseli domácnosti obcházet,“ vysvětluje ředitel správy informačních technologií města Plzně Luděk Šantora. „S plzeňskou vodárnou v současné době jednáme a počítáme s tím, že v příštím roce by se mohlo začít,“ odhaduje. Využití na vodoměry je podle něj již reálné, už je vytvořeno i vhodné zařízení. „Jde jen o zavedení technologie do praxe,“ doplňuje ředitel.

Technologie by mohla najít využití i v dopravě a parkování. „Například dopravní podnik by mohl využít senzorickou síť a pracovat s informacemi o obsazených parkovacích místech. Čistá Plzeň by mohla efektivněji řešit vyblokování míst pro své svážecí vozy u velkokapacitních podzemních kontejnerů, kde by se parkovací místa uzavírala jen na reálný čas dojezdu svozového vozu,“ uvádí příklady využití nové technologie Šantora.

Počítá se i s tím, že by se novinka mohlo využívat na monitorování parkovacích míst. V budoucnu by se tak řidič jedoucí do centra mohl pomocí aplikace podívat na volná parkovací místa. „Bylo by možné monitorovat i mosty a otřesy na nich, zvětšování spár a podobně,“ uvádí Šantora. Využití najde technologie i v meteorologii. „Jedná se o přenosovou síť, kterou lze měřit teplotu, kvalitu ovzduší, plyny, hluk a podobné záležitosti. Dokážeme monitorovat i hladinu řeky,“ popisuje ředitel.

Jedním z klíčových důvodů vybudování sítě internetu věcí je její zpřístupnění pro studenty v rámci výzkumu a vývoje. „Síť internetu věcí nabízí velkou škálu možností, ať už jde o vývoj a testování senzorů, analyzování dat nebo vznik nových aplikací,“ uvedl Pavel Šindelář, technický náměstek primátora města Plzně.

V současné době město spustilo 11 přístupových bodů, takzvaných bran, v záměru na příští rok se počítá minimálně s dvacítkou. Náklady na jeden přístupový bod jsou cca 20 tisíc Kč.

Projekt je součástí iniciativy Smart City Plzeň, jejíž cílem je realizovat takové projekty, které usnadní život občanům, zlepší dopravu i životní prostředí.