Plzeňský 'cyklonadšenec' Jan Lüftner se snaží propagovat cyklistiku na každém kroku. Dokonce je hlavní osobou unikátní kampaně a přímo v plzeňských ulicích opravuje lidem jejich kola. „Já jsem hlavně městský cyklista. Mám rád i MHD, ale samozřejmě s ní nemůžete dojet vždy tam, kam až chcete. A jezdit autem po městě mi nedává smysl," říká.

Zdroj: Deník/Šimon Bukovjan

Jak jste se dostal k opravě kol?Vždy mě bavilo montovat, vystudoval jsem elektrotechnickou fakultu. Ke kolům jsem se dostal díky svému zájmu o městskou mobilitu. Přijde mi úžasné, že člověk je schopný si dle svého sestavit něco, na čem se může velice efektivně přepravovat. Fascinuje mě, jak může být proces opravy kola nesmírně jednoduchý, přestože za ním stojí pozoruhodné koncepty, které vyžadovaly značné úsilí při jejich vytváření. Zvlášť mě zaujala historie vývoje horských kol, která zažila v 90. letech obrovský rozmach, ale zároveň i velké množství slepých uliček. Kupuji kola z těch let, a pak se k tomu člověk dozvídá různé příběhy. Podle mě prvním horským kolem v České republice byl model ATB z devadesátých let od českého výrobce kol Velamos. Což by se možná dalo nazvat horským kolem, ale bylo to naprosto šílené.

Plzeň dokončila chybějící cyklistické propojení ze Slovanské aleje do Šeříkové
Plzni chybí bikesharing i propojení cyklostezek, říká propagátor cyklistiky

A ty slepé uličky?
Jsou to různé systémy odpružení. Člověk se u těchto kol dívá na různá zajímavá řešení tlumičů nebo odpružených představců, kdy místo odpružené vidlice člověku pruží ten komponent, který drží řídítka.

Kde se učíte novým věcem?
V podstatě metodou kouknu a vidím. Když si nevím rady, tak čerpám z internetu. Pak znám spoustu zkušených mechaniků z Plzně, kteří jsou ochotní mi poradit, za což jsem moc rád.

Kolik kol vlastníte?
Já ani přesně nevím. Kdybychom se bavili o složených kolech, tak něco kolem třiceti. Kdybychom řešili i rámy, tak jsme na čtyřiceti. Snažím se to redukovat, ale je to těžké. Pak prostě narazím na inzerát s nějakým super strojem nebo komponentem a neodolám.

Na čem teď jezdíte?
Spousta lidí nechce vyrazit bez drahého vybavení. Tento názor já ale nezastávám. Na ježdění po městě mám skládačku. Byl jsem s ní i na dvoudenním výletě, a ujel 140 km na trase z Plzně do Chebu. Pak jsem také na ní cestoval z Chebu do Žatce, a to bylo dalších 150 km. Denně ujedu padesát až sedmdesát kilometrů, to když jedu do práce na kole z Plzně.

Poslední chybějící část cyklostezky, která propojuje Plzeň a Nýřany, je hotová
Stavbu zkomplikoval bobr, ale nová cyklostezka je hotová

Jízdní kola patří i mezi oblíbené terče zlodějů. Také jste o nějaké přišel?
Nedávno se už počet zvýšil na čtyři. První kolo mi ukradli ze zahrady domu, na kterou není vidět. Tohle jsem považoval za anomálii, dokud mi nevzali ze zahrady další. Naštěstí jsem ale toho zloděje potkal, jak na mém ukradeném kole jede. Vysvětlil jsem mu, že kolo je moje, a vzal jsem si ho zpět. Kolo bylo zničené, tak jsem z něj vyrobil přepravní kolo, které mám teď zase na zahradě. Třetí kolo mi ukradli kousek od domu, to se mi také vrátilo. A čtvrté mi ukradli před týdnem na Hlavním nádraží. Ocenil bych, kdyby město už konečně zprovoznilo cykloboxy na Palubě Hamburk, které jsou už dva roky od jejího otevření zavřené. Nebo aspoň kdyby kolem nádraží nainstalovalo kamery.

Spolupracujete se spolkem Plzeň na kole a bikesharingovou společností Kolemplzně. Jaké jsou jejich cíle?
Spolek Plzeň na kole fandí jízdnímu kolu coby rovnoprávnému prostředku individuální dopravy ve městě a zasazuje se o lepší podmínky pro městskou cyklistiku. Součástí aktivit spolku jsou i tzv. cyklodílny, které pořádáme několikrát během roku. Stačí sednout u kavárny Družba v Riegrově ulici, kde vám opravím kolo, případně poskytnu potřebné rady. Kolem Plzně je bikesharingová společnost, kde pomáhám s údržbou kol. Mimo jiné si nově můžete zapůjčit i nákladní kolo, které se nachází volně na ulici.

Co vás trápí na cyklodopravě v Plzni?
Hrozně malé krůčky dopředu. Zrekonstruujeme ulici, ale jenom pro auta, vykašleme se na kola.

Paluba Hamburk funguje přes dva roky. Cykloboxy jsou ale stále zavřené
Paluba Hamburk funguje přes dva roky. Cykloboxy jsou ale stále zavřené

Kde by město mělo začít, co by mělo zlepšit?
Plzeň má zpracovaný tzv. cyklogenerel, který vypadá dobře, a plánovali ho lidé, kteří ví, o čem mluví. A navíc ho nechali připomínkovat uživatele, což mi přijde úplně skvělé. Je tam zakreslené, kudy by do budoucna měly vést stezky. V cyklogenerelu je popsáno, jak cyklostezky stavět. Ideální je oddělený červený vyvýšený cyklopruh. Těch věcí tam je ale mnohem více, doporučuji všem, ať se na to podívají, je na internetu ke stažení. V Plzni jsou však stále místa, kde je naprosto šílené jet na kole. Například propojení Slovan a Bor. Samaritská ulice je sebevražda. Ale nelze jet jinudy, pokud to nechci sáhodlouze objíždět.

Plánujete ještě letos nějaký cyklovýlet?
S kamarádem jsme se teď rozhodli, že uděláme třídenní výlet. Původně jsme chtěli jet na historických kolech z devadesátých let, jenže kamarádovi praskla patka, která se nedá v Česku jen tak sehnat, takže jsme se rozhodli jet na tzv. cargo fork kolech, což jsou menší kola s nákladní vidlicí, která se vejdou i do vlaku. Já ho ale nemám, takže si ho musím během tří dnů vyrobit. Ujedeme 200 km. Jedeme z Plzně přes Říp a Milešovku do Teplic.