„Naším hlavním cílem je zachránit dvě kulturní památky, se kterými má řada Plzeňanů spojeny nezapomenutelné okamžiky svého života. Uvědomujeme si, že Peklo i budova městských lázní mají pro Plzeň a její občany nespornou architektonickou i duševní hodnotu. Vrátit do nich život považujeme za naši povinnost,“ řekl primátor Roman Zarzycký (ANO).

Jak jsme již v Deníku psali, pro záchranu kulturního domu Peklo jmenovala Rada města Plzně speciální třináctičlennou pracovní skupinu, v níž jsou zastoupeni odborníci z řad vedení města, kulturních institucí, architektů a památkářů. V první polovině února by se všichni měli sejít přímo ve vnitřních prostorách objektu, aby situaci posoudili přímo na místě a navrhli možnosti rekonstrukce objektu, který je z důvodu špatného stavu zavřený a chátrá. S ustavením komise však není úplně smířený předseda opozičního zastupitelského klubu ODS, KDU-ČSL a TOP 09 David Šlouf, který poukazuje na to, že taková skupina odborníků a politiků existovala i v minulém období. „Už tehdy se podrobně analyzovaly možnosti využití KD Peklo. Stačilo by ty informace použít, vyhlásit architektonickou soutěž a vybrat návrh, který by obstál jak u odborné a laické veřejnosti, tak u Odboru památkové péče,“ vysvětluje.

Stanovení priorit města Plzně v kulturně-investiční oblasti se odvíjí jak od ekonomické situace, tak od průzkumu nazvaného „Názory obyvatel na kulturu statutárního města Plzeň 2022," jehož výsledky město nedávno zveřejnilo.

„Veřejnost vyjádřila jasnou nespokojenost se stavem kulturního domu Peklo a zejména s absencí kvalitního kulturního, respektive koncertního sálu s dobrou akustikou. V rámci připomínek ke kulturní infrastruktuře města pak nejčastěji zazníval právě požadavek na opravu KD Peklo, ve kterém lidé kromě dobré akustiky oceňovali také vhodné umístění v centru města,“ vysvětlila radní pro oblast kultury a památkové péče Eliška Bartáková.

Takové řešení podporuje i Plzeňská filharmonie, která si pro své koncerty musí zatím pronajímat sál Měšťanské besedy a převážet hudební nástroje a další potřebné vybavení tam a zase zpět do svého sídla na náměstí Míru. „Bylo by skvělé, kdyby právě Peklo bylo zrekonstruováno na míru Plzeňské filharmonii, měli bychom konečně vlastní zázemí s trvalým sídlem a pěkným akustickým sálem,“ říká její ředitelka Lenka Kavalová.

Plzeň chce participovat i na projektu Plzeňského kraje, jenž zahajuje záchranu městských lázní. V nich má vzniknout multikulturní prostor mimo jiné i pro Západočeskou galerii v Plzni. Lázně nyní čeká vypracování několika studií včetně stavebně-historického průzkumu. Kraj budovu městských lázní koupil v září loňského roku za 120 milionů korun s cílem vybudovat tam víceúčelové centrum pro kulturní akce a pro zájmové spolky. Shodou okolností byly v minulosti městské lázně také jedním z míst, kde měl dle jedné z úvah vzniknout koncertní sál pro Plzeňskou filharmonii.

Naopak umírněněji chce radnice přistoupit k projektu Kulturního a kreativního centra DEPO2015. Projekt počítá s rekonstrukcí obou částí autobusové haly. Jeho první fáze byla odhadována na 520 milionů korun, dnes by však jako celek stála přes miliardu korun. Navíc se ukázalo, že je projekt podmíněn kompletní rekonstrukcí přilehlé ulice, což záměr významně prodražilo. Město rovněž čeká na dokončení projektové dokumentace a vydání stavebního povolení.

„Oproti předpokladům se násobně zvýšila cena projektu, a také se ukázalo, že je podmíněn kompletní rekonstrukcí Preslovy ulice včetně obnovy inženýrských sítí. Čekáme na dokončení projektové dokumentace a s developery v přilehlých oblastech jednáme o tom, že by se na obnově sítí finančně podíleli. V další fázi budeme připraveni projekt realizovat po dílčích etapách, u kterých rovněž počítáme s využitím evropských a státních dotací,“ uvedl technický náměstek primátora Pavel Bosák. Podle opozice se ale o nutnosti rekonstrukce Presslovy ulice ví již od počátku přípravy tohoto projektu. „Etapizace rekonstrukce areálu Depa by znamenala ohrožení čerpání dotací. Jedna z podmínek čerpání finančních prostředků je totiž kolaudace stavby do konce roku 2025,“ říká David Šlouf.