Jaký druh bomby tedy dělníci u atletického stadionu vykopali?

Objevena byla trhavá 500liberní letecká puma vážící 227 kilogramů, která byla nejpoužívanější bombou Spojenců ve 2. světové válce při náletech na Německo.

Dokázal byste určit, kdy byla tato puma na Plzeň svržena?

Je celkem jisté, že bomba pochází z náletu ze 16. října 1944, který provedla 15. americká letecká armáda. Shozena byla při sedmém náletu na Plzeň, který začal po 11. hodině dopoledne. Ve vzduchu bylo tehdy 65 létajících pevností B-17. Nálet byl vedený na Škodovy závody. Tenkrát utrpěla největší škody nová budova výroby lokomotiv, na několik týdnů byla vyřazená z provozu výroba stíhačů tanků Hetzer. Celková škoda byla tehdy vyčíslena na osmdesát milionů korun, což bylo pro vedení podniku šokem. Na opravy škod v závodu bylo okamžitě nasazeno 1000 lidí!

Proč bomba nevybuchla při dopadu?

Bomba byla aktivována těsně před naložením do bombardéru pomocí roznětky v přední části a do zadní části se našroubovaly jednoduché plechové vrtulky o průměru deset centimetrů. Když byly bomby shozeny z výšky sedmi kilometrů, plechová vrtulka se tlakem vzduchu točila a během letu se bomba odjistila. Po dopadu měla explodovat, ale stávalo se často, že některé pumy nevybuchly. Nešlo o jednotlivé kusy, ale o desítky bomb, které po náletu zůstaly ležet na mnoha místech v polích, lesích, v areálu Škodovky nebo také prorazily dům a zůstaly v něm.

Je možné, že se v okolí bombardované Škodovky a na území Plzně mohou nacházet ještě další bomby?

Každý nálet bohužel přinášel zbloudilé bomby, které dopadaly mimo cíl. Zatímco tehdy v říjnu 1944 Škodovku zasáhlo 24 bomb, do přilehlého prostoru, kde jsou dnes Zadní Skvrňany a Slovanské údolí, dopadlo asi 160 pum. To, že se zde našla bomba, není překvapující. Na straně co je dnes sportovní stadion byla jen pole.

Kde v Plzni se mohou bomby ještě vyskytovat?

Plzeň byla nejčastěji bombardované město v protektorátu. Bombardování byla daň za fungující Škodovy závody s gigantickou válečnou zbrojní produkcí. Zbloudilé bomby dopadly například také do polí na Roudnou, na nádraží, k Prazdroji, na konci války při náletu na hlavní nádraží např. také do širokého okolí Jateční ulice a na Doubravku. Byla to krutá daň za intenzivní palbu protiletadlových děl. Hodně nevybuchlých pum ale bude kolem Vejprnického potoka za Slovanským údolím. V dětství jsem vždycky koukal z vlaku na Domažlice na množství zatopených kráterů v mokřinách právě podél  potoka. Tam ale nikdo bombu už nenajde, dnes je to všechno zavazené a stojí tam haly…

Lidé po válce neměli snahu bomby hledat a zlikvidovat?

Víte, je strašně složité někde chodit, hledat bomby a poté je vykopávat. Pokud vybuchly bomby někde vedle sebe, obrovské pohyby zeminy tu nevybuchlou pumu okamžitě zasypaly. Za války se situace řešila tím, že se zemina rychle zahrnula a všechno pod ní zůstalo. Nebýt dnešních různých výkopů, bomby by se už nikdy neobjevily. Je to vše ale veliká náhoda, často jde jen o metry výkopových prací.

Je možné, že by i po tak dlouhé době nalezená puma explodovala?

Nejsem pyrotechnik, nicméně se domnívám, že by ani tak dlouhá doba a rez na povrchu pláště neubraly bombě na ničivé síle.

Pokud by puma ve středu nečekaně explodovala, co by způsobila?

Střepiny by v okruhu několika stovek metrů způsobily velké škody na domech a připravily o život mnoho lidí. Další lidi by zabila tlaková vlna, která by smetla střechy a vymlátila stovky oken. Domy ve vzdálenosti cca 200 až 300 m by byly vážně potrhané nebo by jejich zdi vlna doslova odtrhla.