Jeho strana skončila v Plzni na třetím místě, když jí odevzdalo hlas téměř 13 procent voličů. V metropoli vyhrála ODS s více než 35 procenty a sociální demokraté tu posbírali necelých 23 procent. Nejvíce lidí přišlo k urnám v Černicích, nejméně v Křimicích. „Nezaznamenali jsme k volbám žádnou oficiální stížnost, vše proběhlo v normálu,“ uvedl Roman Matoušek z plzeňského magistrátu.

Podle politologů poznamenala volby nízká účast voličů i vyostřená předvolební kampaň. Překvapením jsou podle nich mizivé zisky neparlamentních stran a také neúspěch Strany zelených.

Maštálka: Oslovím hejtmanku i plzeňského primátora

Jediným kandidátem z Plzeňského kraje, který se dostal do Evropského parlamentu, je Jiří Maštálka z KSČM.

Jaké budou vaše priority?
Rozhodující bude, jak se utvoří parlamentní klub. Přál bych si mít možnost dál pracovat v některém z výborů, kde jsem už pracoval, buďto ve výboru pro sociální otázky a zaměstnanost, nebo pro životní prostředí a veřejné zdraví. Jednání ale teprve začnou.

Pokud byste si mohl sám vybrat, která oblast by vám byla bližší?
Naši občané zřetelně preferují sociální otázky, takže to bych si rád vybral.

Pocházíte z Plzně, můžete být v Evropském parlamentu prospěšný i svému rodnému městu?
Chystám se domluvit se na schůzce jak s paní hejtmankou Plzeňského kraje Miladou Emmerovou, tak s panem primátorem Pavlem Rödlem. Od nich bych chtěl získat informace o bezprostředních potřebách v Plzeňském kraji. I když je můj mandát celostátní, jsem jediným poslancem zvoleným v Plzeňském kraji, takže jsem připraven řešit i tyto věci.

Máte v Bruselu svůj byt?
Měl jsem v Bruselu byt, protože pracovní jednání vyžadovala mít tam stálé zázemí bez nutnosti spoléhat na hotely. Stejně se zařídím i v nadcházejícím období.

#nahled|https://g.denik.cz/46/49/eurovolby_plzen_zajimavosti_090609_denik-630.jpg|https://g.denik.cz/46/49/eurovolby_plzen_zajimavosti_090609.jpg|Jaké byly volby v Plzni#

Osvald: Volby byly spíš o vejcích

Do Evropského parlamentu se Petr Osvald z ČSSD sice nedostal, ale zato v Plzni posbíral nejvíc preferenčních hlasů, dokonce víc než populární Jaroslav Lobkowicz.

Nehodláte svůj úspěch v preferenčních hlasech využít ve své příští politické kariéře?
Voličům za hlasy děkuji. Problémem těchto evropských voleb nebyla evropská témata, ale byly víceméně o vejcích. Na evropská témata vůbec nedošlo. Ptáte se, zda nemám ambice kandidovat třeba do českého parlamentu? Nemám. Jsem v Plzni městským zastupitelem a pak členem Výboru regionů v Bruselu, kde zůstávám. Společně s Pavlem Bémem jsme tam členy předsednictva. Budu tam dál prosazovat zájmy Plzně tak, abychom získali z Bruselu co nejvíce peněz a měli tam co nejlepší postavení.

Má Plzeň v příštích letech šance dosáhnout na více peněz?
Plzeň má základní problémy s dopravou a ty je třeba řešit. Budeme hledat prostor pro získání financí z unie. Jde třeba o dopravu na Borská pole. Finanční prostředky města se v důsledku krize budou krátit a jedna z hlavních možností jsou pro nás právě evropské finance. Jestliže Evropa dnes řeší zejména nadnárodní dopravní koridory, musí začít i s řešením tam, kde doprava většinou začíná i končí, tedy ve městech. Stejné finance musí přijít i sem, a to jak do dopravy osobní a silniční, tak do železniční. Pokud tu nebudeme mít řešeny dopravní uzly, zácpy se budou tvořit dál.

Lidé z vesnic měli o urny větší zájem než městští

Stejně jako v republice dopadly volby do evropského parlamentu i na Plzeňsku. Na Plzni–severu i jihu zvítězili občanští demokraté následovaní ČSSD a komunisty na třetím místě. Volební účast se pohybovala okolo 25 až 30 procent, ovšem našlo se několik výjimek.

Štichovičtí nezklamali

Obcí s největší účastí se při eurovolbách v roce 2004 na severním Plzeňsku staly Štichovice. Svůj hlas do urny vhodilo 66,28 procent ze všech obyvatel. Ani letos Štichovičtí nezklamali – jejich 62 procent v tomto roce překonali už jen obyvatelé jihoplzeňských Životic. Předběhli je o půl procenta.

Podobně se předvedli lidé z Pastuchovic (59,68%) nebo Louňové (50%). Města jako Dobřany (23,1%) či Třemošná (25,31%) jsou na tom v porovnání s nimi o dost hůře. „Je to dáno složením obyvatelstva. Lidé hlavně z menších obcí berou volby často i jako společenskou událost. Někteří se i slavnostně oblékají a hlavně starší berou volby jako svoji povinnost,“ vysvětluje rozdíl plzeňský politolog Pavel Netolický.

Bobošíková by na severu bodovala

Strana Suverenita, v jejímž čele stojí Jana Bobošíková, sice letos pohořela, ovšem na severním Plzeňsku si vedla dobře. Získala 6,05 procenta. Být takový výsledek ve zbytku republiky, měla by strana nárok na mandát.

ODS to měla těsně

Na Plzni–severu vyhrála ODS s náskokem. Získala 29% hlas, ČSSD 24,1%. Jižní Plzeňsko se stalo dějištěm o něco dramatičtějšího souboje – stačilo málo a zvítězili sociální demokraté. Od voličů totiž dostali 25,83% hlasů, jenže ODS je s 26,5% těsně předstihla. Třetí skončili v obou okresech kandidáti KSČM. Na severu si odnesli 17,58, na Plzni–jihu 18,64 procent hla­sů.

Naopak nejméně úspěšné bylo na severním Plzeňsku kandidátské uskupení Strana demokracie a svobody, jež podpořili jen tři voliči. Podobně skončila v druhém okrese strana nazvaná Moravané. Hlasovalo pro ni pouhých pět voličů.