Archeologové v pátek dokončili výzkum v Kralovicích vedle Městského úřadu. Zdruba měsíc zkoumali místo, kde se bude stavět knihovna. A jsou velmi spokojeni! V zemi na ně čekalo unikátní překvapení. Podařilo se jim odkrýt (na severním Plzeňsku první) kostrový hrob z raného laténu.
Od čtvrtého století před začátkem našeho letopočtu zde odpočívaly ostatky ženy, která podle nalezené hrobové výbavy musela patřit k bohatší vrstvě prvních Keltů na našem území. Svědčí o tom výbava bronzových šperků. „Měla krásný nákrčník, dvě spony na šaty, náramek a na každé noze jeden nánožník,“ říká archeolog ze Západočeského muzea v Plzni Martin Čechura.
Kostra se v kyselé kralovické zemi k jeho zklamání až na malé části nedochovala. Ale díky spodní vodě zůstalo zachováno dřevěné obložení hrobové jámy, což je naopak zase jinde výjimečné. Do hrobu s sebou Keltka dostala i leštěný keramický hrnec. Zda obsahoval nějaké jídlo jako výbavu k cestě na onen svět, by mohl ukázat budoucí rozbor hlíny, kterou obsahoval.
Zajímavé a přínosné byly i další zdejší objevy z období středověku. Těsně vedle hrobu byla tři metry hluboká studna. I v její výplni se zachovaly mimo keramických střepů i organické materiály jako dřevo či kůže.
A k poznání minulosti Kralovic významně přispěl i pozůstatek dřevěného domu, který podle Čechury zanikl při požáru. V mladších fázích pak měl kamenné základy se sklípkem. I zde se našlo množství keramických úlomků i celé nádoby. A hlavě velký soubor kamnových kachlů z 15 až 16. století.
Nálezy z tohoto i dalších výzkumů, které archeologové v posledních pěti letech v Kralovicích prováděli, budou od září vystaveny v muzeu Mariánské Týnice.
