V sobotu 9. září se Velká louka v Plasích již po šestnácté zaplní běžeckými nadšenci při Barokomaratonu. Na výběr je z několika distancí. Nejkratší je závod na 4,2 km a kromě půlmaratonu a maratonu je na výběr také trať na deset kilometrů, na které se bude příští rok konat mistrovství České republiky veteránů v krosu. Samozřejmostí jsou dětské běhy pro budoucí atletické naděje v prostoru startu a cíle. Dětské běhy jsou zdarma, stejně jako závod na 4,2 km a 10 km pro děti do 15 let.

Jako první ale vystartují už o páteční půlnoci do svého závodu ultramaratonci v závodě na 100 kilometrů. Každoročně se Barokomaratonu účastní vytrvalci, kteří na konci září reprezentují Českou republiku na legendárním 246ti kilometrovém Spartathlonu v Řecku.

„Barokomaraton je závod organizovaný běžci pro běžce, kde nejde o rekordy, ale dobrý pocit z běhu v krásné krajině. Každý je u nás vítán a registrovat se je možné i na místě před startem," říká Konstantin Wiesner, ředitel a zakladatel závodu.

Tereze Grejcarové gratuloval k ocenění i herec Ondřej Vetchý, připojil se také biskup Václav Malý.
Pocit, že pomůžete lidem, je k nezaplacení, říkají ocenění dárci kostní dřeně

Běh letos dostane i další rozměr, bude na něm možné se zaregistrovat do Českého národního registru dárců dřeně. V jeho stánku se o nábor bude starat také Plzeňanka Ivana Oblištilová, která je pravidelnou účastnicí běhu. Díky svému členství v registru pomohla před lety zachránit život tehdy malé Kačence. Podělila se s námi i o svůj příběh.

Jak to začalo?

Do Českého národního registru dárců kostní dřeně (ČNRDD) jsem se zaregistrovala ve svých osmnácti letech, kdy jsem začala darovat krev. Deset let se nic nedělo, až z ničeho nic v roce 2006 zazvonil telefon, kde se ozvala paní MUDr. Jana Navrátilová z Hemato-onkologického oddělení FN Plzeň s tím, že je tu pacient, který potřebuje moji kostní dřeň. Neváhala jsem ani minutu, Dokonce jsem měla na výběr, jakým způsobem si dřeň odeberou. Buď strávit cca čtyři hodiny na lůžku, kdy krev jednou kanylou prochází přes separátor, z ní se oddělují krvetvorné buňky a zbytek tekutiny se druhým vpichem vrací zpět do těla. Nebo se odběr kostní dřeně provádí v celkové narkóze, kdy se přímo z pánevních lopat odsaje injekční stříkačkou samotná kostní dřeň. To pak máte také dva vpichy, ale na zadní části těla a bolí to zhruba tak, jako kdyby vás někdo nakopal… Já jsem přistoupila na takovou variantu, která byla pro pacienta vhodnější, tedy v narkóze. Nutno říci, že jsem třetí den po odběru šla domů.

Známý či neznámý?

Darování kostní dřeně je anonymní záležitost. Lékaři běžně pacienta s dárcem neseznamují. Má to několik důvodů. Ať už morální, sociální, praktické, legislativní či lidské. Náš ČNRDD spolupracuje s mezinárodním registrem, takže vaše dřeň může putovat do jakéhokoli koutu světa, kde čeká nemocný pacient. Stačí mít nejpodobnější krevní znaky, být ve chvíli, kdy to pacient potřebuje, na příjmu. Z odběru jsou však vyloučeny těhotné a kojící ženy.

V den, kdy putovala moje kostní dřeň k transplantaci do pražského Motola, jsem pouze věděla, že je to žena a žije v Česku. To bylo vše. Napsala jsem tedy anonymní dopis, který prošel cenzurou registru a za pár týdnů se mi dostalo krásné odpovědi ze strany příjemkyně. Pak jsem si několik let anonymně dopisovaly a to už jsem také věděla, že moji dřeň dostala dívenka v předškolním věku a že se jí daří dobře. V roce 2012, tedy po šesti letech od transplantace, vyslyšeli ošetřující lékaři naše velké přání se osobně poznat a na slavnostním Poděkování dárců v Obecním domě v Praze nás před zraky ostatních dárců seznámili. To už jsem měla s sebou dvě malé děti a mojí milé příjemkyni Kačence Kunderové bylo 7 let. Bylo to velmi dojemné setkání, především s jejími rodiči jsme měli dlouho o čem vyprávět. Naše životy se propojily již dřív, ale až v ten den to dostalo ten pravý smysl!

Přátelé nebo rodina?

Dnes je Kačce přes 18 let, naše rodiny se potkávají několikrát do roka, jezdíme na společné dovolené, sdílíme radosti i starosti všedních dní a radujeme se každoročně z dobrých kontrolních výsledků zdravotního stavu Kačky. Je to krásná, šikovná a vděčná slečna, která studuje Střední zdravotnickou školu ve Vsetíně. Je až neuvěřitelné, kolik nás toho pojí dohromady. S rodinou, kterou bychom stěží znali, máme najednou tolik společného.

Baroko na dřeň

Láska ke sportu a k běhu zvlášť mě provází od dětství. Ráda se připojuji k charitativním běhům, pravidelně běhám pro Světlušku, stejně tak i Sparun v Mariánských Lázních a nebo právě Barokomaraton v Plasích, kde mám oblíbenou distanci 10 km. Od mé první aktivní účasti v roce 2017 jsem si Baroko zamilovala. Trať, zázemí závodu, a především lidi, kteří pomáhají s organizací.

S Viktorkou až na dřeň. Desítky fotbalistů vstoupili do registru.
S Viktorkou až na dřeň. Desítky fotbalistů vstoupily do registru

Atmosféra je vždy úžasná, plná skvělých a inspirativních sportovních výkonů, že nad nimi zůstává rozum stát. Obdivuji ultramaratonce, kterým vždy při doběhu tleskám s otevřenou pusou. A nejen jim! Všichni tihle nádherní blázni běží fakt až na dřeň. Na Baroku se prostě sejde báječná parta lidí, běžců i fanoušků a já se letos rozhodla, za velké podpory ředitele závodu Kosti Wiesnera a dalších, toho využít ve prospěch dobré věci.

Nábor v Plasích

Po našem seznámení s Kačkou a její rodinou byla pro mne spolupráce s ČNRDD a Nadací pro transplantace kostní dřeně přirozená. Vděčnost lidem, kteří se denně snaží zachraňovat lidské životy, kteří pečují s láskou o své pacienty a jejich rodiny, mi dává tu chuť jim děkovat a pomáhat. Chtěla bych tedy letos na Baroko maratonu v Plasích oslovit a zaregistrovat do ČNRDD nové potenciální dárce kostní dřeně. Týká se to všech ochotných, zdravých lidí ve věku 18 - 35 let, kteří si najdou náš stánek v prostoru startu a cíle, přijdou s dokladem totožnosti, během chvilky vyplní dotazník a zapíší se do registru. Vzorek slin se za pár minut vtiskne do dvou tyčinek, které dárce poválí v ústech. Žádné jehly, žádný strach! Pak už jen čekat, zda budete vhodným dárcem a zapíšete se někomu také do života. Je to úžasný pocit, věřte mi!