Jejich práci sledovali památkáři a jeden z nich si neodpustil na muže v uniformě s úsměvem zareagovat: „Chtěl jste říct, kdyby to 'nedejbože' hořelo, ne?“

Ke klášteru se hodinu a půl po poledni sjely červenobílé vozy profesionálních i dobrovolných hasičů z města i okolí. Hlasité sirény na místo dění přilákaly i kolemjdoucí, kteří až do poslední chvíle netušili, jestli konvent doopravdy nehoří.

Uvnitř budovy se roztahoval uměle vyvolaný nepříjemný dým, na to, až budou pomocí termokamery nalezeni a vyneseni ven, čekali dva figuranti. Hasiči v dýchacích maskách dupali po klášterních schodech a na zdvižné plošině stoupali až ke střeše, kterou pomyslný oheň podle scénáře scénáře zachvátil také.

Cvičení připravené Národním památkovým ústavem (NPÚ) mělo podle jeho pracovníka Davida Růžičky za cíl seznámit hasiče s prostředím kláštera.

Hasiči se do památky dostali ze dvou stran – od kostela a od hlavního vchodu. „V zakouřeném letním refektáři hledali zraněné a pokračovali dále na půdu, kde simulovali hašení střechy,“ upřesnil průběh cvičení plaský kastelán Pavel Duchoň.

Nejvíce se zapotili muži s maskami na obličejích. Neviděli na krok, cestu hledali pomocí natažených hadic.

„Nejrizikovější místa historických objektů jsou vždycky horní patra, protože dříve se na požární ochranu nemyslelo tak jako dnes. A právě tato patra hoří nejčastěji. Když tedy budovu zapálí blesk nebo elektroinstalace, pro hasiče je vždy mnohem obtížnější se k požáru dostat,“ tvrdí Michal Soroka, technik požární ochrany NPÚ Plzeň. Plaský klášter má podle něj několik zásadních výhod – v jeho těsné blízkosti je řeka i požární stanice.

Velitel požární stanice Plasy Štefan Livinka byl s cvičením spokojen – způsob, jakým byla zakouřena letní prelatura, prý byl velice věrný. „Zakouření je pro hasiče nepříjemné a v reálu by to vypadalo tak jako dnes. Další věc také je, že při zásahu v takovém objektu jako je klášter by bylo třeba myslet na zachraňování cenností, nábytku a podobných věcí. Proto je na nacvičování takových zásahů třeba brát jiný metr než na cvičení klasická,“ zhodnotil akci Livinka.

Požár roku 1894

Zatím naposledy v plaském klášteře hořelo před 117 lety. 27. srpna se vzňala tesařská ohrada u konventu, plameny se rozšířily na bednění kaple sv. Benedikta a vítr jim pomohl na střechu konventu. Oheň nakonec zničil střechy a druhé patro konventu.